Na př.: odříkati něco slovo od slova Us. (= jak?); – propadli smy dvě stě kop ListVrat. 1398 (= vzhledem k čemu?); propadli sme polovici (peněz) pánóm smlúvcém, druhú polovici straně pánuov smlúvcí, kteréžto penieze… Lún. list. 1441; ten má propadnúti vinu dvadcěti grošiev Rychn.; ten má propadnúti vinu pět groš. t.; ten (kdo by proti nařízeni jednal,) má deset hřiven propadnúti List. 1532 Perw. Otč. 11; aby všechen svůj statek propadl Br. Jg.; neb život, neb centnéř stříbra jsi propadl t.; dopustí-li se toho, propadne ruku Vel. Jg.; hrdlo, čest i statek propadl t.; aby (odsouzený) propadl klatbu i jiné pokuty TomP. 3, 514; propod śi svuj život BartD. 1, 360 (frýd.); svázán nohy i rucě motovúzy EvOl. 239ᵇ ligalus pedes et manus institis (= latinismus); – (kostelík) byl od nás asa hony sedmery neb osmery Lobk. 27ᵇ (= kolik místa…?), ťu nám nedali města dojeti viec než hony t. 79ᵃ, jěl jest jako snad (= asi) desatery hony Pulk. 83ᵇ; hrob jest od země zvejší čtyři pídě, zdýlí devět a zšíří čtyři Pref. 37; studně deset sáhů hluboká Us. nč.; (Betlem) jest vzdál od Jeruzalema pět mil Krist. 17ᵇ, (Alexander) hna toho dne mil třidceti AlxV. 1183; ten potaz druhdy hodinu stojí a druhdy viece, někdy méňe VšehK. 42ᵇ, v tu dobu diábel ve ň (v Lukrecia) vstúpil, tři hodiny jím v orloji lomozil Pass. 377, mají se v lázni mýti hodinu orlojovú ListPoř. 1443, byl jsem tam hodinu, tři hodiny atp. Us. nč.; sv. Prokop postá malú chvíli tiše Hrad. 7ᵇ,budu tam chvíli, chvilku Us. nč.; děťátko když sedm let v stář bylo Krist. 28ᵇ, nč. dvě léta, pět let atp.: a diel tomu věřím ex parte Koř. 1. Kor. 11, 18, (korúhev) dvú barvú byla, neb diel bieše biela a diel červena Kruml. 89ᵃ, jest úmysl dvuoj v člověku, kterým diel hledí k svrchním věcem a diel k zemským ChelčP. 13ᵃ, protože se nad nimi (bloudící u víře nad nebloudícími) horší díl jako nad kacíři, diel jim hrozí smrtí a peklem, díl jich želejí t. 137ᵃ, (lidé) diel držie zákon a diel nic Rokyc. EvJan. 526ᵇ, kterýchžto diel pro zřetelnost, diel pro množstvie přivoditi zanetbávám VšehJir. 6; břemeno deset liber těžké Us. nč., koruna vážila hřivnu zlata Br. Z. 49, ta kniha stojí mne kopu RosaZ. 49, to tě život stane Jg. Z. 49, cenil nám toho koně čtyry kopy Svěd. Z. 49, strych žita platil dva kroše Háj. Z. 49, je drobet nesmělý Us., je moc zemdlený Us., trochu poodstoupil Us.; kapku je to lepší Bartoš atp.
Ustrnutím akkusativů takových vznikla opět mnohá příslovce znamenající způsob nebo míru. Na př.: jako, tako atp.: jakož jedno sami chtěli, tak v loviščích vóli jměli Pil.b, jakož teče vosk, tak tecte…ŽWittb. 67, 3, jakožto kvílúcí, tak sě pokořěvách t. 34, 14, jakož to jistě v(idíte), tak tento boj obdir(žíte) AlxH. 12, 27, jakž první den ustaveno, tak nebude proměněno AlxV. 2398, jakžto jest tam (v kronice boleslavské) postaveno, takežť jest i mnú ustaveno DalC. úv. 3, jako květ
