Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<319320321322323324325326327>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

pustiti, poslati, zahnati atp. Na př.: velryb po třech dnech jej (Jonáše) živa vypustil Zrc. 10ᵃ; jestliže je pustím hladovity do domóv jich, zstanú na cestě EvOl. 285ᵃ; propustil ho svobodna Troj. Z. 92; že jim (Pilát židům) chce jednoho vězně svobodna propustiti Kruml. 50ᵇ; odtud jej svázána k Kajfášovi poslal Pass. Z. 92; chudého prázdna bieše zahnal EvOl. 4ᵇ.

zastúpiti (zastihnouti). Na př.: (oba synové) do Čech sě vrátista, otcě nemocna zastúpista DalC. 70; ty, kteréž súdný den na světě živy zastúpí Štít. uč. 16ᵇ.

ostaviti. Na př.: jej naha ostavivše pryč zašli Pass. 477; hned se k ňemu člunek zprosti ostaviv onen prázden břěh Hrad. 10ᵃ; katové naha mě ostavili Kruml. 417ᵇ; ostaví vám domy vašě pusty EvOl. 211ᵇ; (bůh) bohaté ostavil nedostatečný t. 314ᵃ.

chovati atp. Na př.: buoh jeho cěla zachoval Kruml. 72ᵃ; (póvod) jej (koně) vzchoval mirtva i živa Rožmb. 146; juž (vieru) každý cělu a nepokaženu schová ŽWittb. Athan. 225ᵃ.

svléci. Na př.: tu ho (Krista) svlečechu naha Kruml. 169ᵇ; sluhy (nom. pl.) ihned svlekú (sv. Kateřinu) čistu niti Kat. 126; (starosta) kázal je (dívky) čistoniti svléci ML. 80ᵇ, Pass. zl. Mus. 1ᵃ; tu ho (Krista židé) svlekše naha špíléchu jim Alb. 42ᵇ.

jiných. Na př.: (země) ta dva božie protivníky živy pohltila Kruml. 124ᵃ; (služebníci) stúdvy… plny nalili HusPost. 17ᵃ; (kohož) vdadie oříc nebo pasúc nebo plot družiec Rožmb. 266; že jej živého ztratila Hrad. 28ᵇ; toho mrtvého vzkřiesiv matce živa vrátil Pass. 411; otec svázánu (sv. Kristinu) káza v žalář vsaditi t. 348; jakež sʼ mě sobě dřieve protivného, závistivého trpěl, takež… t. 352; knězě sobě ot pluha oráče dobuďte DalJ. 70; kněz i mrtva Jiříka je sě ctíti t. 62; Antigonus žádáše ubrmana krále Comest. 217ᵃ; (aby ho) naha na zemi nechali ležeti EvOl. 88ᵇ.

Jindy tu bývá instrumentál; o tom v. v § 280.

Akkusativ bývá v doplňku také v případech jako: (diábel) uzře sě přemožena Otc. 4ᵇ. O těch v. § 255 č. 5.

Akkusativem bývá vyjádřeno příslovečné určení, a to:

Určení místa na otázku kam? kde?

Na př.: peklo konec světa jest stvořeno Vít. 12ᵇ; měsiec… jakž konec kola bude, tudy všeho světla zbude t. 10ᵇ; klášter křižovničí konec mosta kázal špižovati Pulk. 148ᵃ; dóm na Malé straně konec mosta Let. 72; u Matky božie konec mosta t. 67; zed zevnitřnie konec huory byla postavena Comest. 154ᵃ; propálenie činíme na kostrci konec chřbetnice Rhas. 184; odtad šli sme konec toho rybníka Svěd. Z. 46; konec té vsi, rybníka jsme se zastavili BartRuk. 49; – kteráž (múcha) jest kraj potokóv in extremo fluminum Pernšt. Isa. 7, 18; slovútný byl až kraj světa

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).