dřiev než noc si zapěje kokot t. 79ᵃ; noci vezmu od tebe duši tvú Alb. 77ᵇ; noci ve sně trpěla jsem mnoho hac nocte Vít. 52ᵇ, jiné doklady v. v § 207 č. 3; – zimu-siú, zimus: zimus hieme Prešp. 156 (v. tamt.); – oka mženie (okamženie), mženie oka = hned: kteřížto oka mženie zemrú Hug. 381; sv. Mucius často, kamžkoli jíti chtěl, tu mženie oka budieše OtcB. 26ᵇ; – tu středu, tu sobotu Us. nč. atp.
Akkusativ časového určení je také ve výrazieh prvé, druhé, třetie… Na př.: (Ježíš) šed druhé i třetie svú modlitbu skončě Hrad. 80ᵃ; tento chudý sě proměniv druhé dnes almužnu béře…, ten chudý třetie sě proměniv almužnu poprosil Pass. 123; druhé mu trúbiti kázachu… a když třetie trúbieše DalJ. 34; jiné příklady v. v § 247 č. 4.
Ustrnutím akkusativů takových vznikla zase mnohá příslovce časová. Na př.: dnes (z dьnь-sь = den tento, akk.): jak sě i dnes v Litvě děje AlxH. 7, 1; (město), jež Sardis i dnes slove AlxV. 1146; já sem dnes porodil tě hodie ŽKlem. 2, 7, dnes ŽWittb, tamt., Kunh. 149ᵇ. ApD. d, PilA. atp., dnes Us. nč.; – léto-se (= léto toto, akk.), letos: léto-se MVerb.; letos den svaté Mařie přinesl sem tuto mast z zámořie Mast. 323; letos den svatého Jana činil jsem tuto mast z myrry a tymijána t. 347; letos MVerb., Prešp. 156, Rozk. 276 atp., letos Us. nč.; – jitros mane Prešp. 157, Rozk. 279 (je buď z jutro-se, anebo analogií podle letos); – Jg. a Kott. uvádí též jaros = in diesem Frühjahr, prý slc.; – brzo: (zlostiví) brzo spadnú cito ŽKlem. 36, 2; birzo zsechnú veloriter arescent ŽWittb. tamt; (nevděčný dary boží) zapudí brzo od sebe Alb. 24ᵇ; (koňové) brzo běžiechu Otc. 426ᵇ; tu mysl mají mnozí lidé, že tak brzo zle posúdie AlxV. 36 atp., nč. brzo Us.; – dřéve, dřieve: jenž dřéve Lučsko, to nynie slove Žatečsko DalC. 16; toho jest dřéve nebývalo t. 83; veď týž ť jest buoh jako i dřéve Štít. uč. 88ᵃ; tu, gdež byl dřéve slúživ AlxBM. 6, 8; (Zachariáš, na čas oněmělý,) počě mluviti jako dřieve Pass. 276; což mi dřiev kysělé bylo…, to osladne Kruml. 383ᵇ; bych pravil o posteli, o téj ste dřieve slyšěli Hrad. 23ᵇ, nč. dříve Us.; – dávno: dávno diu Prešp. 159; jakžto by juž dávno tu byl PilD.; již ť sú tvú čstiú dávno vzplozeni AlxBM. 2, 43; neb se každý domnieval, že by ty děti dávno zhynuly KřižB. 90ᵇ; jáz to dávno dobřě vědě DalC. 34ᵃ; to j’ dávno bráno ŠtítE. 155; papež nedávno bíše umřěl Mill. 7ᵃ atd., nč. dávno; – pozdějie: čím který přijde pozdějie Štít. ř. 109ᵃ, nč. později; – ráno, večer atp. Us. nč.
Brzo atp. jsou ustrnulé akkusativy podle vzoru město a pozdějie je ustrnulý akk. komparativu.
3. Určení způsobu na otázku jak? – vztahu na otázku vzhledem k čemu? – a míry na otázku kolik? (t. kolik místa, času, váhy, peněz atd.).
