neb ju (kněžnu) inhed bolest nadstúpi (t. ku porodu) Pass. 338, všecky lidi… hróza bieše nadstúpila Kladr. Esth. 9, 2; přestoupiti co, zastoupiti cestu Us.; – -letěti: obletěti, přeletěti, proletěti co Us.; – -plúti: přepluv moře Mand. 25ᵃ, přeplouti moře Us.; – -niknúti, -nikati: země sobě krále volí a jej dobrovolně podniká VšehK. 91ᵃ; – -sáhnouti, -sahovati: obsáhnouti. obsahovati co Us.; – -břísti: přebřísti řeku Us.
β) Na př. -býti: Judáš přěbyl moře i řěky Jid. 32, Neklan dni své přebyl Pulk. Z. 88, (žena) přebyla-li by muže svého VšehK. 145ᵇ; ani ťa já nezabudu Suš. 350; – -státi (stanu i stojím): jeden groš nebo což móž groš zastati Rožmb. 9. zastal jej při skutku BartRuk. 133; mnoho vystojím Us.; – -pýchati: druh druha chce rúchem přepýchati Štít. uč. 90ᵃ; –-trvati: své nepřátely zdravím přetrval Jg. a Us.; – -siesti, -sědnúti: osednou zemi tu výr a krkavec Br. Z. 86, obsědl tu horu Hrad. 12ᵃ; –-mlčěti: (vdova) své věno promlčí VšehK. 257ᵇ; – -bojovati: Attila vlaskou zemi vybojoval Har. Z. 88; – -panovati chtěl zemi polskou opanovati Háj. Z. 88; – -svítiti: osvititi někoho Us.; – -spáti: zaspati oběd. vlak Us.; – časté jsou zejména složeniny s pře-: celý den jsem přeležel, přespal, přeseděl, přeplakal, přetrval atp.
Akkusativ tento jest dílem od předložky, dílem závisí na významu celého výrazu, na př. u připadnúti.
b) Transitiva vzniklá z reflexiv.
Na př.: smáti se – rozesmáti někoho Us.; diviti sě -– udiviti: že ti jest udivil hospodin svatého svého mirificavit ŽWittb. 4, 4, (hospodin) udivil milosirdie své t. 30. 22; radovati sě – obradovati: jakož jsi veš svět obradovala ML. 21ᵇ, rozradovati koho Us.
c) Transitiva vzniklá předponou ze sloves objektivních nebo přímo transitivních.
Na př.: obdarovati koho stč., i nč.; obmysliti koho nč.; přehoditi řeku, kámen; ostřěz, bože, každú toho Hrad. 105ᵃ (střieci s gen.); uprositi koho (= akk.) Us. (prositi s gen.), atp.
2. Akkusativ bývá předmětem při slovesích boleti, svěděti, svrběti, mrzěti, ziebsti.
Na př.: bolí ju sirdce Jid. 155, až mě bolejí všě kosti MastDrk. 244, boleji ť mě hnáty Vít. 39ᵇ, v těch časiech počě Nera břicho boleti Pass. 310, á, kak mě bolí! Štít. uč. 66ᵇ, když ženu bolí k dietěti ŽPod. 173, sestru bolí hlava BartRuk. 6; – uši mě svědily Bart., svrbí ho kůže Us., svrbí mě levé oko BartRuk. 173;–ji (duši) mrzí všeliké utěšenie Kruml. 228ᵃ, všichni skutkové Kristovi měli by židy mrzěti tamt. 55ᵇ, ač zlý skutek mrzí mě v bližniem, ale on mě proto mrzeti nemá Štít. uč. 142ᵇ, mrzala jej jeho slepota Štít. ř. 119ᵇ, všecko mě mrzalo Modl. 109ᵇ, mrzíš mne
