Vedle těchto tvarů již v češtině nejstarší vyskýtá se gen. nás, vás: nás vykúpil HomOp. 152ᵃ, vysvoboď nás ŽKlem. 78, 9, bude vás mój rod železnú metlú kázati DalC. 5, (kniežě) vás vypudí Hrad. 20ᵃ atp. Jazyk novější má jen tvar gen. nás, vás. Srov. III, 1 § 431, 432 a 433.
f) Současně s vývojem gen. za akk. ve sklonění jmenném a zájmenném ujímal se gen. za akk. u deklinace složené; na př. dobrého člověka stč. i nč.
g) V nářečích východních bývá také v plur. gen. životných brán za akk.
Ve východní Moravě bývá to nejčastěji u jmen osobních, na př.: mám dvúch, třech, štyrech bratrů BartD. 1, 179 (zahor.), šeł mezi ženáčů, zavołał młatců t. 179 a 180 (dol., místy), zavołajte tých chłapů t. 180 (pomor.), brzo by sedláků z gruntů zháňali t. (rožn.), na tých vojáků došeu strach, to je pro naších chuapců, až po Maďarů tamt. (též), ma tam znamych, pośiła svojich synkuv do školy, šli pro dochtoruv t. (laš.), ma dobrych rodiči, měli sme tu třech dobrych knězuv t. 112 (laš.) atp.,– někdy též u živočišných: střílau houbů t. 180 (rožn.), ukrad dvoch vołuv t. (laš.), ale většinou mají jména živočišná tvar náležitý: má silné voły tamt. atd. Na Frenštátsku a Frýdecku genitiv životných vyskytuje se hlavně ve spojení s číslovkami dvuch, třech, štyrech: ma dvuch bratruv atp. tamt. 113.
V nář. slc. jest akk. bohy, křesťany, jiná osobní mají gen. za akk., kdežto živočišná mají akk. náležitý Hatt. slc. 68.
Také gen. jich bývá místo akk., ale jest při něm souřadný akk.; na př.: dáł jich (synů) všecky tři do škol BartD. 1, 340 (zlin.), já jích (léků) fšecky mám t. 347 (rožn.), páno Ježišovi jich všecke (koláče) nedál t. 2, 177 (han.).
4. Dialekticky a v jazyku kleslém bývá pl. nom. za akk.
Na př.: jenž (apoštolové) nás křesťané splodili Seel. 304, kněz vzývá patriarchové, apoštolové t. 277, kněz vzývá proroci, mučedlníci t., kněz vzývá vyznávači t., děti, kteří rodičové své ctili BílC. 101, lidé nevděčné má Bůh za neznámé BílQ. 2, 131, (páni) připověděli židi vyhnati BílD. 110, kteří (t. listové) židé (m. židy) vysvobodili t. 20; – chytat ftáci, viděl sem dva vojáci, podívej se na ty kluci, na ty hoši mýt. 339 a ob. podkrk. m. ptáky atd.; – viděl jsem vojáci, vtáci BartD. 2, 225 (han.), chytal vtáci, raci, zabil dva hadi t. 292 (česk.), beru si sousedi za svědky t. 262 (též).
257. 1. Akkusativ obsahuje logickýpodmět ve větách bezpodmětých; při negaci jest ovšem gen. místo akk.
Na př.: bylo tam hromadu n. sílu lidí Us., je zde trochu vody, je na tom trochu pravdy t., nevíte, bude-li vás tu ještě t., zůstalo kopu vajec t., už je toho jen kapku BartRuk. 49, jest, bylo nás šest Us.; pršało,
