čso(ž) to(ž) – něco, trochu: (Maria) bolestí nyla, že jej (Ježíše) živého ztratila, avšak sě což tož těšieše, neb mrtva viděti mnieše Hrad. 29ᵃ; dobrých skutkóv což tož málo ML. 75ᵇ; vidúc svú duši mohú což tož lidé o anděléch pomysliti ŠtítBud. 92; vyděláš si co to (= přece něco) BartD. 1, l65; –
jaký(ž) taký(ž) = nějaký: lahódka… poškvrnu jakúž takúž nelze jest, by neostavila v mysli Štít. uč. 39ᵇ; některdy člověk klečí na modlitvách… a mysl kudys blúdí, avšak proto za utrpenie, ež tělem svým činí, což móž, neztratí odplaty jakéž takéž t. 137ᵇ; řku ť to v jakémž takémž podobenství ŠtítMus. 126ᵇ; k nimž (kůrům anjelským) sem jakýmž takýmž podobenstvím přirovnal lidi Štít. uč. 98ᵇ; pilen sa za ně milostí jakúž takúž Modl. 11ᵇ; já ešče bych był jaký taký, ale ruka nechce słúžit BartD. 1, 165; jaký taký výděleček přeca při tom bude tamt.; zachováno v adverbiu jakž takž Us.
225. Zájmena neurčitá vzniklá ze zájmen tázacích nebo relativních skládáním se slovy příklonnými a jinými, než jsou příslušná zájmena ukazovací. Někdy bývá složení dvojnásobné.
Složením s příklonným -si, -sʼ, -sik; na př. kto-si, -sʼ: ktosi quisqiam SlovKlem. 3ᵃ: kdosi Us. nč.; kdosik mor.; – čso-si, -sʼ: stč. čsosi, čsos v. dále v čsosi buď, čsos bud; cosi Us. nč.; cosik mor.; – který-si, -sʼ: (Jachim) pojal sobě ženě… Annu, jež bě dci Ižakarova…, s tú jsa tak kterús náhodú dvadcěti let nejmě plodu LMar. 20; (oheň) pohřižuje kterési dušě Kruml. 438; kterýsi den Us. nč.; – kteraký-si, -sʼ: kterakés rozmnoženie incrementum quoddam Pernšt. 2. Mach. 4, 13; kterakás hróza horror quidam t. 3. Mach. 3, 17; (chvála) jest kterakés v ucho podutie Kruml. 277ᵃ; – kaký-si,-s: jeden kakýsi střielel quidam Lit. 3 Reg. 22, 34; jeden kakýsi Ol. tamt.; jsú ť zde kacís Slověné, jmají ť kakás (m. kaké-s) písmo jiné Hrad. 24ᵇ; tehdy to miesto dachu jiným Němcóm, otkuds kakýms cuzozemciem t. 25ᵃ; kakýchs hadóv Kruml. 404ᵃ: kakús vinu Kat. v. 892; kakás truchlost quaedam maestitia Ol. 2. Mach. 3, 17; v kaciejsi tesknosti Pass. 463; v kakémsi odivení ML. 90ᵇ; – jaký-si: jakýsi člověk Us. nč.; di, ty páne jakýsi BartD. 1, 18 (zlin.; s příhanou).
Složením s -koli, -koliv, -kolivěk, -kolvěk, -kolvěč; na př.: kto-koli: tuto mast činil mnich…, ktož jie z vás okusí koli, vstane atd. Mast. 174; kdokoli Us. nč.; čso-koli: cožkolivěk učiní quaecunque faciet ŽWittb. 1, 3; když kto (na mém pozemku) činí cožkolivěk bez mé vóle Rožmb. 290; cožkolivěk zamane AlxŠ. 4, 11; (dievkv) cožkolivěk činiechu, mužských srdec neuměkčiechu DalC. 15; jemuž úsilno nenie učiniti, což chce koli Kat. v. 1292; o jětí koně neb cožkolivěk Rožmb. 209 (což, v starém významu gen. = čehož); cožkoli dotkne nečistý quidquid Ol. Num. 19, 22;
