ŠtítMus. 151ᵇ; – leci-který, leci-kteraký atd.: otěž leckterého z nich Kruml. 385ᵇ; prosiec, aby jim (starosta Mediolanským) leckterého poslal Pass. 463; toho dřeva (rodokmenu) kmen jest otec neb máti, neb móž (ty) čísti rod po leckterém orudí Lit. Skutk. 27, 44 (ve Vulg. jinak); lapák věrné lecikteré a pokorné nuzí HusPost. 80ᵃ; hledaje zvěře leckterakého Mill. 80ᵃ; – leci-kaký, leci-jaký atp.: lecikakéjsi hry Mill. 34ᵇ; omlúvajíc sě lecikakús omluvú Kruml. 377ᵇ; lecikakés příhody (na člověka spadnou) t. 407ᵃ; leckakés sliby Otc. 455ᵇ; lecijakés usně a řemenie vařiece jedli KázLeg. 91ᵇ; lecjakýms ſalšem lepie sě jedni léní k druhým ŠtítPař. 101ᵇ.
Složením s leda-; na př. leda-kto = kdokoliv, bez rozdílu, i chatrný, třeba chatrný: ledakdo, ledakdos, ledaskdo Us. nč.; myslíš, že su ledakdo? BartD. 1, 165 (s příhanou); nebudu otvírat ledakomu, to je ledajaká roba t., také Us. záp. česk.; – leda-čso: ledacos takového ŠtítOp. 92ᵃ; ledaco Us. nč.; – leda-kaký, leda-jaký: (kněží svátost) dávají všem, mordéřóm, zlodějóm… a ledakakýms marným lidem ChelčPař. 182ᵃ; ledajaký člověk Us. nč.; – leda-který Us. nč.
Složením s neda-, v jazyku starším; na př.: neda-čso: kaž sě přieteli pohnati neda ze co Rožmb. 97; – neda-kaký: ze psa nehda (sic) z kakého i ze všelikakého jeden póhon t. 176; – neda-který: že již trojě přě přěšla nedakterá t. 88.
Složením s málo-; na př.: málokdo, máloco, málokterý Us. nč.
Složením s kde-; na př.: radil kde kdo Us. nč.
Složením s všeli-; na př.: všeliký Štít. uč. 154ᵃ; všelikýž svD. A 8; všelik Baw. 193ᵇ; – všelikaký t. 37ᵃ; – všelijaký Vít. 59ᵇ var.; všelijak Kanc. Lomn. 2, 202; – všelikterý JeronMus. 2ᵇ.
Složením s -buď a pravidlem -si-buď, -sʼ-bud: čso-si-buď atp. (stč.). Na př.: bývá ť u příkladiech cos buď u paměti držimějše Štít. uč. 149ᵇ; i trží člověka v mysli cos buď zlého neb marného ŠtítMus. 54ᵃ; (řemeslníci) vymýšlejí cos buď dvorného t. 46ᵇ; (kupci) světlo zaslonie, aby se lepšie zdálo cos buď t. 47ᵃ; (když čarují) viselcóm stroj uřezujíc aneb jiné cos buď činiec, ješto je stydké t. 88ᵃ; a cos buď činiec i jiného, ješto j’ stydké ŠtítOp. 99ᵃ; a tak cos buď jiného bude v srdci hubená pýcha šťebetati ŠtítMus. 110ᵃ; s tolik jest cos buď šlechetné, jelikož jest spravedlivé t. 82ᵃ; nemúdrý slib jest, slíbiti cos buď nestatečného t. 102ᵃ; hřiech jest vóle dosáhnuti cos buď neb držeti cos buď t. 53ᵇ; hřéch jest mieti chtieti cozs (sic) buď proti spravedlnosti ŠtítOp. 2ᵃ; když vy milujíce boha cos buď rádi tiežete o ňem ŠtítPař. 23a; přiezeň tělesná a cos buď takového Brig. 164; proto sem živ, abych v čems buď tělesném sě kochal ŠtítMus. 98ᵃ; básní neb číms buď ŠtítOp. 380ᵃ.
Složením s bar-, sťa-, vola- v nářečích; na př. barkerý BartD. 1, 165; sťakdo, sťaco tamt. (val.); volakdo, volaco tamt. (podl., uh.)
