Hledí sem každý, z býv. ký-žde, ká-žde …, -ždo, s přívěskem -žde, -ždo, jenž souvisí se ždáti, žьdati expectare. Na př.: jěde každý PilB. 10; viz-že každý, kak atd. Jid. 6; každému (jest) jmieti za to, jež atd. Kunh. 148ᵇ; ktož tu biechu, každý spáše AlxV. 870; by nás každý pravdu pravil svD. 34; čsož sě vás každý přichopí AlxM. 1, 15: prav to každý vás druh druhu Mast. 116; každý živý omnis vivens ŽWittb. 142, 2; na každý den quotidie Túl. 85ᵇ; každá tvář (živočich) LMar. 53; kterak zvieřata každá jsú podlé rodu svého Brig. 30; při každých takých nežitech Sal. 384 atp., dosud tak.
V ni-kto, ni-čso, ni-čí atp. jsou zájmena kto-, čso-, čí- spojená s ni-.
V mluvě lidové skládají se zájmena neurčitá i s větami; na př. kdoví-jaký BartD. 1, 9 (zlin.); bů-ví-jaký tamt.; nevím-co Us. atp.
226. Zájmeno neurčité se tvoří příponou -tero. Sem hledí stč. něterý z ne + jeterъ (stsl. jeterъ). Za to čekáme v č. nieterý; vlivem některý, někto atd. vzniklo něterý.
Na př.: jako jʼ to zřějmo v něterých svatých Štít. ř. 189ᵃ; tak mluvil Kristus k něterým duchovním t. 189ᵃ; jsú něteré řěči k nám božie obstieňené podobenstvím, a k něterým něteří uší nepřichýlé t. 195ᵃ; (Amazonky) dobyly sú něterých zemí MandStrah. 29ᵇ; něteré ryby t. 36ᵃ; na něterých miestech t. a tak často v MandStrah.; něterý konvrš bez ruky stojieše DalC. 81ᵃ: počechu něteří řéci Otc. 485ᵃ; něteré dluhy zaplatila t. 483ᵃ; by sě (srdce) neprodřelo něterým pokáním Kruml. 127ᵃ; řkú něteří BrigF. 60; něterý přietel Vít. 64ᵇ; něteří chtěli t.; něterým srdce rozdřeli Lvov. 84ᵃ; něterá moc EvOl. 84ᵃ.
227. Zájmena neurčitá vzniklá ze slov jiných než ze zájmen tázacích (relativních). Na př.:
takový nebo takový: že odpoviedati takovému nebo takovému povinen nenie VšehK. 68ᵃ; –
jeden a druhý: projde-li to bez pomsty jednomu a druhému, potom se o tom jiní pokúšeti budú tamt. 186ᵇ: –
jeden (= germanismus, ale starý): neb jest toho učiniti neměl, ktož jest jednomu co zapsal, aby to potom jinému prodával VšehK. 202ᵃ; událo-li ť by se, jakož se mnoho jednomu přiházie … t. 66ᵇ; že by sobě jeden závrat uhoniti mohl Lab. 29; nač jeden myslívá, o tom se mu snívá BartRuk. 44 (m. nač kdo…); hrůza jednoho pojímá (m. člověka) t.; ani za peníze tam jeden nic nedostane (m. člověk) tamt.; když se jeden spálí HolŠternb. l80; –
jeden každý = unus-quisque, podle lat.: všichni a jeden každý z nich VšehK. 69ᵃ; jedna každá i všeliká věc t. 25ᵃ; popad jeden každý za hlavu rovní svého vtekl jest meč v bok (jeho) Kladr. 2. Reg. 2, 16; jednékaždé zemi Pal. 3, 2, 400; dle hlavy jednohokaždého TomP. 4, 315; –
