jej v cíp prvé vložil bieše Star. Sklád. IV, 341 (Trist.); – některý: tak některá domovnice s jitra přečte své ovčicě AlxV. 1112; některá (ovčice) snad skály (t. j. s skály) spadne a některú vlk popadne t. 1118; (bůh) bude některy súditi DalC. 98; někteří pokojně mluviechu quidem ŽKlem. 34, 30 (překladatel četl quidam); (svódnicě) přídúc k některéj neb k některému Hrad. 52ᵃ; podlé svého rozmysla každý chtieše ustaviti, některý padesát žalmóv, a některý šestdesát alii – alii OtcB. 113ᵇ; když budem mieti to viděnie některé aliqua visio t. 190ᵇ; (Antonius) uzřě některú duši dúce do nebes nescio quam t. 197ᵃ; stalo sě po některém času post aliquod tempus OtcG. XXᵃ; jsú-li ť dnie krátci, ale v noci některú chvíli máte čísti písmo svaté ŠtítE. 4; potom po některých časiech PassKlem. 65ᵃ; někteří pravie, že… ŽPod. 125ᵇ; jal sě některy čás(t)ky v zemi prositi Pulk. 120ᵃ; žádáše některy divy viděti Hod. 42ᵇ; o některých svátsích tatarských quibusdam Mill. 4ᵇ; dosud tak; – nějaký, později stažením ňáký: lidé mněli, by nějací lidé po žebříciech vlezše k ňemu, i vadili sě s ním OtcE ad B 178ᵃ; každý… musie jie (panně) nejaký (sic) dárek dáti Mill. 76ᵇ; nijeaky hrob Alxp. 61; u prostředce stojí ňáký ušlechtilý obraz GestaKl. 38; dosud tak; – nějakový: protož to slovo nějakové odjímá sě od boha, protože jemu nemuož řečeno býti podlé každé věci tělesné, ješto móž nějaká býti ŠtítPař. 19ᵇ; z nějakového slibu RokycPostBrn. 228; obtiežnost nejakovú (sic) Perw. Otč. 7 (XVI stol.); přišli do Prahy nějakoví nábožní lidé z pauště Let. 1036; dosud tak.
Složením s leci-, lec-, leti- (změnou hláskovou z leci-); na př. leci-kto, lec-kto: lecikto z našich mlazších sluh Pass. 618; v pilnú potřebu i nekněz leciktos pokřtíti móž ŠtítOp. 243ᵃ; aby leciktos věda, že atd. KázLeg. 181ᵃ; ne lecktos leckohos… má kárati ŠtítOp. 173ᵇ; ne lecktos leckohos… má kárati ŠtítMus. 147ᵃ; leckdo, leckdos Us. nč.; lecihdo BartD. 1, 156 (val.); – leci-čso atd.: přietel… doufá přieteli a prosí za lecicos svobodně přietele ŠtítMus. 102ᵇ; pro leccos Štít. uč. 23ᵃ; bude s ním (sladovník se sedlákem) lecco mluviti Hrad. 132ᵇ; takoví ť mohú prositi boha za leticos takového ŠtítMus. 131ᵃ; ano jím (kamýkem) leticos pohybuje t. 113ᵇ; jakož ť je často leticos takového počna sě zmisávalo t. 85ᵇ; hospodin stvořil duši a dal jí rozum, aby tiem mohla spravenie své vóli jmieti, aby v-lec-ve-č nevklonula Štít. ř. 49ᵃ; ne leckdys má kárati jeden druhého, ani z lecičehos ŠtítMus. 147ᵃ; ne leckdys ani z lečehos (= z lecčehož) má kárati jeden druhého ŠtítOpat. 173ᵇ: k lecčemu Kruml. 292ᵇ: ti mnoho o lecičems marném vydadie řeči Štít. ř. 95ᵃ; v prudkosti (orlově, znamená sě) v lecičems bezpřémné ukvapenie ŠtítMus. 72ᵃ; – leci-čí atd.: uzříme matkú čistú pannu, ne lecičí ť matkú, ale matkú boží Štít. ř. 214ᵃ; ne po lecčís hlavě chtěl bych v tom, což vědě, postúpiti ŠtítOp. 249ᵇ; nechtěl bych po letičies (sic) hlavě postúpiti
