Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<244245246247248249250251252>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

psal (Darius) bláznovstvo t. 1034; by (Ježíš) byl prorok, věděl by to, která jest (Marie Magd.) a kakého jest stanu Krist. 47ᵇ.

Časem z jazyka mizí a nahrazuje se zájmenným adjektivem jaký, viz č. 12.

bývá jen v jistých rčeních, v jazyku starším hojnějších než v novém. Na př.:

jaký tě črt neb ký veles neb ký zmek tě proti mně zbudil Tkadl. 24ᵇ; jest pilné poznati, ká j’ cěsta pravá a ké nepravá Štít. ř. (v řeči o sv. Tomě); kej hřích Blah. 268; ký pak hřích Kom. Jg.; kejž čert sem tam nadírá Solf. Jg.; vědě, ež si na to myslil, ké čie tělo PassKlem. 161ᵇ; poznaj, ké ť jest slovo škodlivé Hug. 303; v kúž hodinu Pass. 174, PassKlem. 70ᵇ, Krist. 7ᵇ; v kú dobu zloděj přišel EvVíd. Luk. 12, 39; kau lichotu Blah. 268; kého čerta Klat. Jg.; jakož v ká doba vizi BrigF. 22; ký čert Us., ký parom Hatt. slc. 97, kýho čerta, kýho ďasa, kýho kozla Us.

Neutrum kladeno bývá absolutivně a z absolutiva vyvinul se i význam adverbiální. Na př.: rád bych o hřiešiech tuto promluvil, ké jest smrtelný a ké všední Štít. uč. 132ᵃ; ké je čiščie viera Hug. 402; čbáne, ké se modlíš utinam Hrad. 130ᵃ, nč. kéž.

Srov. Hist. ml. III. 1, § 392.

Jaký je od původu adjektivum tvořené z kmene zájmenného je-, zdlouž. je-, ja-, jako taký z kmene zájmenného to-, zdlouž. tō-, ta-. Je významu relativního, proti interrogativnímu kaký; ale časem příjímá také význam tázací a nahrazuje bývalé kaký. Na př.:

kací to byli mužie? qnales…? Súdc. 8, 18. – jací to byli muži Br. tamt.

Zájmeno tázací čí, čie, čie má význam spolu possessivní; na př.: čí ť jest robenec tento? Ol. 1. Reg. 17, 56; čie bude žena z těch sedmi? Krist. 82ᵇ; čie kleščě liška ohryzla vědúci DalC. 92; čie jsú tyto chyšě? Hrad. 129ᵃ; čiež uši jsta zavřeně Štít. uč. 25ᵇ; nevědí, čieho jsú duchu ChelčPost. 254ᵃ.

Analogií vzniká tvar čích: čich je to chlapec, nečich dům BartD. 2, 173 (han., blansk.). K tomuto gen. přivěšují se pak koncovky gen. -ho a dat. -mu a říká se: vod čichho chlapca, čichmo chlapcovi t.; srov. pl. gen. jejich a z toho jejichho, jejichmu v § 200 č. 4.

Zájmena relativní.

Úkolem zájmen relativních jest, připojovati věty vztažné ku příslušným větám řídícím, zejména ku příslušným jejich substantivům (nebo jejich zástupcům). Při tom řídí se relativum v čísle a rodě příslušným jménem věty řídící, v pádě pak větou podřízenou; na př.: na cěstě, júž budeš choditi ŽWittb. 31, 8.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 15 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).