Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<245246247248249250251252253>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Vznik zájmen relativních je pozdní. Vznikla zároveň s hypotaxí, s pokrokem jazyka od parataxe k hvpotaxi: věty skládaly se původně jen paratakticky (v. § 101); relativa, která později jsou, nemají význam svůj relativní od prvopočátku, nýbrž byla to slova významu dříve jiného; význam relativní jest do nich později vložen; zejména vznikla relativa z demonstrativ a interrogativ. O tom ve výkladech dalších.

Zájmena kto, čso, , čí.

Původem svým jsou to zájmena tázací; v. § 211.

a) Kto je povahy substantivní a významu jen životného; bývá sesilováno enklitickým -ž(e). Na př.: ktož sě mečóv ukradne, ten všelik v oheň upadne AlxV. 497; ktož kak umie, ten tak pěje t. 53; ktož chce, ten pochválí t. 61; skonají, ktož závistivě činie MamA. 22ᵃ; ktož chce v domu škody zbýti, nedaj jiskře ohňem býti DalC. 8; ktež jsú jemu živi byli, tu ť (t. v nebi) jsú NRada 1959 atp.

b) Bývá podle latiny: buoh, komuž slúžím cui servio EvOl. 99ᵇ (Řím. 1, 8); tohoto Ježíšě skřísíl buoh, komuž my svědkové jsmy t. 145ᵃ.

c) Nenie kto ořě; na př.: vzdycháše vól všeliký, ande nenie kto jím ořě AlxV. 2253; nenie kto slovce přidada AlxM. 5, 6; nebieše, kto hromad bořě ani křovie kto kopajě AlxV. 2254. Srov. § 374 A, 9.

d) Nenie, kto by… (s kond.); na př.: nenie, kto by pomněl na tě qui memor sit ŽWittb. 6, 6; nebyl by, kto by vypravil qui eripiat ŽKlem. 49, 22.

a) Čso je povahy substantivní a významu jen neživotného. Bývá sesilováno připojeným -ž(e) nebo . Na př.: kázanie, což dal jim quod ŽWittb. 98, 7; to, což chtě, dobude AlxV. 1157; co ť mzhóv pat set možéchu, to s ním poklada nesiechu t. 1277; což (= gen.) mu třeba, vše rozkázav AlxB. 2, 8; když sě kto bojí, což sě báti nemá HusPost. 214ᵇ; co tě nepálí, nehas Us.

b) Neumělostí, podle latiny: ščít viery, v čemž byste mohli střěly ohnivé zhasiti EvOl. 169ᵇ(Efes. 6, 16).

c) Stč. (ne)jmám dáti a (ne)jmám čso dáti, nč. jen (ne)mám co dáti, (ne)mám, co bych dal atp.; na př.:

ktož udává (= dary udílí), ten ostává, vinen, ktož nemá dáti PulkL. 431; snad si chud, že nejmáš dáti? AlxV. 278; musíš s světem nemnoho mieti činiti ŠtítBud. 2; artikulóv proti mně a tolik kusóv vydávají, že mám dosti psáti často odpoviedaje z žaláře HusE. 3, 281; pán můj má dosti při soudech v věcech svejch činiti ŽerKat. 204;

nejmám ť co dáti Hrad. 127ᵇ;že jemu nejmá co dáti t. 19ᵃ; nejmám sě nic zpoviedati ani jmám co tobě dáti t. 145ᵃ; milý synu, nemám ť nynie co dáti, ale… Pass. 316; co mne jmáš ponúkati Hrad. 43ᵇ; ne

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 15 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).