čarují) viselcóm stroj uřezujíc aneb jiné cos buď činiec, ješto je stydké ŠtítOp. 88ᵃ; pro nic pro jiné ŠtítV. 18; nebylo ť jest tu nic jiné, jedno buoh Vít. 21ᵇ; ať by mé srdce na jiné na nic nespadlo než na tě Rúd. 25ᵃ; nemaje i žádného vtipu o ničem o zlém PulkR. 78ᵇ; bylo-li by to proč pro jiné ŠtítMus. 17ᵇ; pak-li (biskup) kterého zavrže pro jiné něco Štít. uč. 131ᵇ; ač by ten slib proměnil pro něco pro lepšie Alb. 21ᵇ; tak něco podobné jest v tomto prohřešení HusPost. 106ᵇ.
V nom. akk. bývá však již v jazyku starém adjektivum jako přívlastek podřízený, v gen.: čso jiného atp.; na př.: něco lepšieho Alb. 62ᵃ; pro nic jiného Let. 611, ČernZuz. 154; i trží člověka v mysli cos buď zlého nebo marného ŠtítMus. 54ᵃ; (řemeslníci) vymýšlejí cos buď dvorného t. 46ᵇ; cos buď činiec i jiného, ješto j’ stydké ŠtítOp. 99ᵃ.
V jazyku novém je pak jen co jiného atd. Srov. v § 263 č. 1 b).
9. Rčení co za m. který, jaký je germanismus; na př.: co to za kaut jest Lab. 41, 2. Srov. § 211 č. 9.
10. a) Zájmena tázací kto, čso jsou povahy substantivní; naproti tomu je tázací který povahy adjektivní. Na př.:
který jest člověk, jenž sě bojí hospodina? quis est homo, qui… ŽWittb. 33, 13; který jest člověk, jenž bude živ? quis est homo qui… t. 88; 49; která jest čáka má? quae est exspectatio mea? t. 38, 8; ktere jest čekánie mé ŽKlem. tamt.; kupec odpustil oběma (dlužníkům); který z ní jeho viece miluje? Krist. 48ᵃ; která jʼ panna svatá? Štít. uč. 47ᵃ; tehda jeho otázach, z kterého by města rodem byl Pass. 368; které jest jméno jeho? quod est nomen eius? Br. Ex. 3, 13 atp. dosud.
b) Za kter- je v několika dokladech Greg. a HomOp. koter-; na př.: abychom mohli urozuměti, koterá jest vóle bož(ie) HomOp. 153ᵃ.
c) Domnění, že by který bylo »kdo ze dvou«, je mylné. Bývá ovšem tam, kde jde o dva; na př.: který z ní (= z nich dvou) jeho viece miluje? Krist. 48ᵃ; tak biešta k sobě podobna (dva jinochové), že mátě nemohla rozeznati, který by její syn byl GestaBř. 15ᵃ; Kristus nechce, aby cierkev zvěděla, který syn (její) jest zvolený a který zavržený t. 15ᵇ; –
ale také při mnohých; na př.: (poustevníci) modlili sú sě, aby pán buoh jim zjevil, který by z nich byl nejhodnější GestaBř. 21ᵃ a v. výše v a).
11. Kaký a ký jsou adjektiva utvořená ze zájmenného kmene, z něhož vzniklo kъ-, kto.
Kaký mělo význam tázací v jazyce starém; na př.: kací jsú byli peniezi? ML. 99ᵃ; znamenajte, kaký tě byl liud (t. Čechové doby staré) DalC. 18; kací sú lidé (t. zpytáci tatarští), bylo jim (Čechům) vzvěděti t. 82; (Alexander) uslyšav, kaká je řeč ta, vece AlxV. 992; vizte, kaké
