Podobný novotvar je i půl-třeťa Us. nč. ob., půl třeťa, po půl třeťu BartD. 1, 70 (val.), – za stč. pól-třetieho: pól třetieho dne LékB. 35ᵇ, v puol třetiem dni tamt.
Naproti tomu má starý usus tvary jmenné ve výrazích vyslovujících vzájemnost: druh druha, druh druhu …, fem. druha druzě atd.; na př.: druh druha chce přětráviti Štít. uč. 90ᵃ; druh druha sě tona lapá AlxV. 1811; tehda druh druhu otpovědě Ol. 1. Reg. 10, 12; druh druhu koně přidává AlxV. 1400; druh přěd druhem běžěchu Hrad. 27ᵃ; tak sě ty barvy leskniechu druha přémo druze Kat. v. 2376; druha proti druzě pometány budete altera contra alteram Ol. Am. 4, 3; (panny) druha druhu sě vzlíbachu Vít. 6ᵇ atd. Srov. § 415 a).
178. 3. Pravidlo o participiích -lъ, -mъ, -nъ, -tъ.
Participia tato mají bývati tvaru jmenného ve funkci doplňkové, a to ve vazbách dvou nominativů, na př.: (já) jsem nesl, nesen, znám, -a, -o atp. Us.; dva synové umřela Pulk. 154ᵃ; tak sta rucě prokláně Alb. 40ᵇ; jsme vyněti z úst našeho nepřietele Štít. uč. 102ᵇ; ukázal sě umrl Brig. 187ᵃ atd.;
ve vazbách dvou akkusativů, na př.: tak bychom měli jazyk rozvázán HusPost. 149ᵇ; Ježíše umrla nalezú Krist. 103ᵃ; tu truhlu převrácenu nalezneš Pass. 413; svoji dvě dceři pokrščeně nalezl t. 282; buoh chtěl napsána mieti tato slova ŠtítPař. 1ᵃ; ty jisté jinde pochovány nalezneš Pass. 400 atd.; –
ve vazbách dvou genitivů, na př.: (dievky) mne (Šárky) svázány tuto odběhú DalC. 13 atd.;
ve vazbách dvou dativů, na př.: nelze jest člověku býti vyčišťenu od hřiechu HusPost. 76ᵃ; nelze beze krstu spasenu člověku býti t. 110ᵃ atd.
Pravidlo toto zachovává se bez výjimky v nominativech part. -lъ ve výrazích perifrastických nesl jsem atp. Odchylkou bývá tu v jazyce pozdějším tvar složený; na př.: pro tebe sem byl člověkem učiněný, mrskaný, trním korunovaný, na kříži pověšený BílA. 88; ješto (epištola) nám čtená byla Nitsch. 90; zastavená jest rána BílD. 484; to jablko bylo kradený VesA. 132ᵇ atp. Part. -n a -t mají v nářečích ob. v masc. a fem. tvary obyčejně složené: -ý(ej), -á Us., BartD. 1, 21; dež bel zámek dostavěné t. 2, 87 (han.), voves je vymlátěnej, strom je zkátěnej t. 2, 281 (čes.); v slc. též neutr. -é: nesené, bité.
Všude jinde pronikají tvary sklonění složeného víc a více. Vazby dvou nominativů atd. jsou tytéž co při adjektivech vlastních, proto bude obšírnější výklad o obojích doleji v § 186.
179. 4. Pravidlo o participiích nesa, nesúc- a nes, nesš-.
Participia tato mají tvar jmenný
