Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<171172173174175176177178179>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Válkové pole BartD. 1, 31 (podluž.): kovalove pole t. (laš).; tatinkovýho Btch. 376 (dbeč.); súsedového BartD. 1, 21 (zlin.); sósedové krávy chrom. 276 atd.

2. Některá z adjektiv sem hledících byla pojata za substantivum, vymkla se z kategorie adjektiv possessivních a přijala sklonění veskrze jmenné. Jsou to vlastní jména místní Benešov, Miletín atp. a vlastní jména osobní Tomášóv, Kubín ( = muž, jehož otec nebo jiný předek byl Tomáš, Kuba) atp. Tato ustrnula časem v tvaru pro všecky pády, Tomášů, Tomšů, Janků, Havlů, Macků atd., ona mají sklonění jmenné v pádech všech, na př. sg. instr. Benešovem, Miletínem proti sg. instr. královým, matčiným atd.

b) Possessiva -jь : páň.

1. Že possesiva -jь měla kdysi tvary jmenné, toho dosvědčují některé doklady a zvláště některé ustrnuliny.

Dokladův v je pořídku, a to na adjektivum páň. Na př.:

sg. nom. (akk.) masc. páň: člověk zaručený za páň člověk Tovač. kap. 194 (Brandl Gloss. 22); ručili jsú za páň člověk, troje rukojemství bylo za páň člověk Brandl Kn. Drnovská LXXVII (z knih Půhonných Olomúckých z r. 1475; jak psáno v orig.?); – fem. páně: jest-li ť páně dědina, člověk jest boží Štít. uč. 88ᵃ; páně jest země Koř. 1. Kor. 10, 26; aj já dívka páně (v modlitbě); – neutr. páňe: oko páně Vel. Jg.;

sing. gen. masc. neutr. páně: Jakuba bratra páně Domini Koř. Galat. 1, 19; z úsudku páně KabK. 13; do chrámu páně Us., léta páně Us.;

plur. nom. akk. páně: sluhy páně Brig. 78ᵃ; připravte cěsty páně Domini Koř. Mat. 3, 3.

Ustrnuliny druhu tohoto, t.j. tvary possessiva -jь ovšem jmenné, ale položené do kontextu bez žádané kongruence s příslušným substantivem, jsou sice odchylkou syntaktickou, ale přece též svědectvím, že tvary jmenné tu bývaly, neboť z nich se ustrnuliny vyvinuly.

Nejčastěji vyskýtá se ustrnulina páně; na př.: před obličěj páně Koř. Skutk. 10, 4, Adam. 203ᵇ; anděl páně ChelčP. 22ᵇ; chrám Páně, anděl Páně, večeře Páně Us.; (s pečetmi) páně Jindřichovú a páně Heřmanovú List. JHrad. 1384 atd.

Jiná ustrnulina jest k nom. komorníč druh sg. dat. komorníč druhu, na př.: škody mají býti opověděny komorníč druhu ODub. 16, podsudiemu nebo komorníč druhu t. 489.

2. Jména místní Čáslav́, Chrudiḿ, Jaroměř atd. jsou též adjektiva possessiva -jь, ale jsou pojata za substantiva a odtud mají sklonění veskrze jmenné. Též ve jm. místních Kněž-most, Milíčě-ves, Kněžě-ves atp. jest první člen adjektivum possessivní -jь a měl by se skloňovati, na př. gen. z Milíčě-vsi, dat. k Milíči-vsi atd. Ale časem staly se z toho

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety, 2 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.22
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).