zyku kniž. někdy též -eři. – Akk. masc. a nom. akk. fem. -ery: čtvery lidi HusPost. 35ᵇ; čtvery škorně Hrad. 124ᵃ atd.; -eré: čtveré šaty Rosa Jg., nč. -eré Us. a BartD. 1, 116 (laš.), v jazyku kniž. též -ery.– Neutr. nom. akk. -era: čtvera vrata AlxB. 4, 11; -erá Us. nč., v jaz. knižném též -era.
Pl. gen. lok. -erých, – dat. -erým, – instr. -erými, – vesměs tvary sklonění složeného. Tak zpravidla. Srov. Hist. ml. III 1, 269 sl.
2. Sem hledí též adjektivalia některý, kolikerý, veškeren atp., ale tu je dokladů na sklonění jmenné málo. Na př.:
některý, sg. gen. fem. -ery: jal sě některý částky v zemi prositi Pulk. 120ᵃ; pl. akk. masc.
-ery: (bůh) bude některy súditi DalC. 98; žádáše některy divy viděti Hod. 42ᵇ;
koliker atp., sg. nom. neutr. -ero: několikero spřežení volův Vel. Jg.; na tolikero Jg.; pl. akk. -ery: několikery hony Lobk. 31ᵇ; kolikery hodiny Jg.;
veškeren atp. má v dokladech starších sg. nom. -eren, fem. –erna, neutr. -erno: šlojéřek všeckeren Hod. 50ᵇ; veškeren čas Vel. Jg.; (Maria) všěckerna túhú svade Hrad. 72ᵇ; všeckerno jest přěstalo Hrad. 60ᵃ; když jest všeckerno převýšil Kat. 100; – a plur. nom. (akk.) -erni, -erny, -erna: to jsú všickerni viděli Hrad. 22ᵃ; všěckerny k sobě přichýle t. 13ᵃ, všeckerny lidi Hod. 81ᵇ; veškerna dokonánie sem zavrhla Kat. 96 atp. V pádech jiných přívěsků -keren, -ckeren pří veš nebývá.
V nč. je slovo toto jen v jazyku knižném a je tu nom. (akk.) masc. veškeren, fem. -era, neutr. -ero, akk. fem. -eru, pl. nom. (akk.) -eři, -ery, -era Jg., a také sg. -erý atd. a plur. -eří atd. Jg.
3. Neutrum –ero, pojato za substantivum, zachovává tvary jmenné nejvíce a může je míti i v pádech, kde attributivní -er má tvary jen složené. Na př. patero dítek, desatero božích přikázání, gen. -era atd., plur. tři Desatera, pět Desater atd.
177. 2. Pravidlo o číslovkách řadových desát atp.
1. Číslovky řadové čtvrt (čtvrtý), pát…, desát… atp. mají tvary jmenné jen ve spojení se sám a pól, ve výrazích sám desát, pól desáta atp. Časem však proniká sem sklonění složené. Příklady:
sg. nom. masc. sám desát atp.: pan Albrecht jel na voze sám čtvrt Jar. 67; král sám šest se túláše DalJ. 109 rkp. V; (pohnaný) má sám sedm přisahati Řád pz. 35, t. 36; jeti musím sám několik VšehJ. 429; sám desátý: by Čech sám sedmý na téj hořě DalC. 2, kněz sám šestýnáct jě sě běžěti DalJ. 89, pan Albrecht chtěv jeti sám třetí nebo sám čtvrtý Jar. 66 atd.; – fem. sama desáta: (matka) jmá tú cěstú sama desáta jíti DalC. 12 (lze čísti také desátá); sama devátá Suš. 127 atd.;
