sg. gen. masc. neutr. pól desáta: pól čtverta komára Mast. 150; puol páta lokte Mand. 4ᵃ; pól šesta Štít. list. 1373; pól desátého: za půl čtvrtýho dne Beck. 1, 553; nč. -ta, někdy ob. -týho; půł šestadvacet, půł patatřicet, půł vosmapadesát BartD. 2, 138 (han.); – fem. pól desáty: puol čtvrty míle Trist. 271, Krist. 69ᵇ; pól pátanádste honóv Krist. 73ᵇ, puol pátynádste míle t. 35ᵇ; za puol sedmecítmy kopy grošuo KolČČ. 7ᵃ (1546); pól šesty kopy Štít. list. 1373; zavdal puol sedmy kopy KolČČ. 7ᵃ (1546); pól deváty piedi Lobk. 109ᵃ; puol desáty neděle Trist. 238; tvar -té zúžený v -tý v textech starších píše se stejně jako -ty, nelze ho tedy postihovati, byl-li také v době starší; nč. půl desáté, ob. půl desátý míle, v jaz. knižném někdy také desáty;
sg. dat. masc. neutr. pól desátu: k půl čtvrtu zlatému Nejedlý Gr. 209; k půl pátu stu atd. Us., zřídka -tému;
sg. lok. masc. neutr. pól desietě, -átu: v puol čtvrtě létě Otc. 494; korec pšenice po puol čtvrtu groši Let. 359; po půl desátu zlatém Us.; – po půl šestém roce Us.;
sg. dat. lok. fem. pól desietě: tři (cejchy) po puol čtvrtě puole (t. plátna) KolČČ. 76ᵃ (1568); pól desáté: o půl desáté hodině Us.;
sg. instr. masc. neutr. pól desátem: s puol šestem stem list. JHrad. (ok. 1400, J. Kaňka v progr. jindř-hrad. 1886, str. 18); s půl šestem zlatým Nejedlý Gr. 207; s puol osmem stem list. z r. 1396 (Výb. 1, 1037); nč. před půl desátým rokem Us. Srov. Hist. Ml. III, 1, 272–273.
Ale: sám druhý, sám třetí; na př.: sám třetí bieše Baw. 170. Adj. samodruhý = selbander, já samodruhý = já a žena Zlob.Jg., život samodruhý MudrC. 47ᵃ, žena samodruhá = těhotná atp. činí pravdě podobno, že bylo i rčení sám druh, ale dokladu pro to nemám.
2. Číslovka prvý mívá jmenné tvary ve rčeních jiných, totiž: v prvo, v prvo praesertim Lact. 247d; z prva, prvu, s-, s prva a principio ŠtítPař. 70ᵃ, Ol. 1. Par. 17, 9, s prvu NRada 995, nč. z prvu Us.; prva počátka, s prva počátka a principio Ol. Ezech. 36, 11 ot prva světa počátka Hod. 81ᵇ atd., z čehož je nč. prvopočátek. Srov. Hist. Ml. III. 1, 273.
3. Číslovka druhý má jmenné tvary ve rčení půl druha atd. až v jazyce novějším: půl druha listu ČČMus. 1882, 515; za půl druha roku Kulda 1, 187; pů druha łokťa, po pů druhu rynském BartD. 1, 21 (zlin.), puol druhem stem zlatých Koz. 397.
Texty starší mají pól druhého atd.: pól druhého ODub. 52, Mand. 32ᵇ, jejiež (t. skříně) šířě puol druhého loktu, výšě jejie puol druhého loktu Ol. Ex. 25, 10, jmaje puol druhé kopy Štít. uč. 89ᵃ, puol druhého sta kop KolČČ. 210ᵃ (1554) atp.: pozdější puol-druha, půl-druha vzniklo tedy bezpochyby analogií podle pól-desáta atd.
