78ᵇ; (hubenstvie) jest neprázdno přeluda Kruml. 266ᵇ; tak jim příkr budu BrigF. 70; králuov příštie přívětno jest Kruml. 20ᵇ; zdali to nenie prospědlno t. 356ᵃ; že by byl prospěšen HusPost. 94ᵇ; budu protiven BrigF. 97; Kristus jest diáblu protiven HusPost. 194ᵇ; aby pyšen byl (mistr) ChelčP. 173ᵇ; jsem rád, -a, -o, v. doleji; když (člověk) jest radosten Kruml. 119ᵇ; kto je roven tobě Modl. 13ᵃ; nebo jiej roven nebieše DalC. 39; jsa roven otci Štít. ř. 155ᵃ; obě (městě) sta rovně ve zlosti Pass. 307; (hospodář má býti) rozšafen ŠtítV. 53; kto nenie tak rozumen ŠtítMus. 80ᵇ; kopie bieše rudno krví jeho BrigF. 61; kto je rychel na nohy ŠtítMus. 72ᵇ; nebylo silno to rámě t. 92ᵃ; chleb jest sladek Ol. Sir. 23, 24; bóh smuten jest Túl. 6ᵃ; chceš spanliv býti Kruml. 406ᵇ; neb jsú spasitedlna slova má BrigF. 12; jsem spravedlen t. 143; buď sstál v dobrém t. 87; (lid) jest such a studen t. 37; druhý strašiv jest t. 86; nevšickni (jsme) stáři Štít. ř. 89ᵇ; sirdce (jest) svědomo Jid. 129; měsiec jest světel ŠtítMus. 25ᵃ; pokoj světel bude BrigF. 36; že jsi (svět) světel AlxV. 1949; aby (manžely) svorna byla ŠtítMus. 22ᵃ; když jest člověk syt a tepl HusPost. 160ᵃ; nemóž býti oko syto viděnie Kruml. 208ᵃ; jsi ščedr Modl. 37ᵇ; k svým přátelóm bývaj šťedr RO., Výbor 1, 917; chtě býti škoden AlxB. 2, 44; hřiech jest škoden Kruml. 179ᵃ; kterak jest šlecheten t. 198ᵇ; (kámen) byl tenek t. 72ᵇ; nenie hřiech tak těžek BrigF. 58; rucě biešta těžcě Ol. Ex. 17, 12; tu jsta dvě slově těžcě HusPost. 32ᵇ; Prokop jest tich Hrad. 2ᵃ; (kámen) byl tlust Kruml. 72ᵇ; svět je trpek t. 279ᵇ; byl truden velmi Sv. 173; aby člověk truchel byl Alb. 16ᵇ; když kto túžeben bude BrigF. 28; (v noci) udaten jest núdatný AlxBM. 5, 19; (jest) úsilno AlxV. 20; neustavičen jest jich zámysl Ol. 1. Reg. 25, 29; budeš vděčen HusPost. 5ᵇ; hospodinu jest vděčno Kruml. 102ᵃ; buďtaž sobě věrna ŠtítV. 47; cti nebuď vetech RO. 910; jsem vinen Us.; vinna chcva býti Pass. 355; (kus tučný) nenie vonen BrigF. 54; vrtek jest jich zámysl Ol. 1. Reg. 25, 29; (duom) má vysok býti BrigF. 142; ty hospodine (jsi) přěvysok ŽWittb. 96, 9; nenie bohu vzácen Hrad. 3ᵃ; tenť jest jemu vzácen HusPost. 32ᵃ; ješto by bylo vzácno AlxB. 5, 29; kto jest sám sobě zel Ol. Sir. 14, 15; by byl jak črt zel Trist. 240; (zákonník) jest zmeškaliv Kruml. 480ᵃ; (Prokop) nebieše znám Hrad. 5ᵃ; skutek má býti znamenít HusPost. 51ᵇ; (hospodář má býti) zředlen ŠtítV. 52; že jest to zvláštno Kruml. 356ᵃ; že by nám život žáden nebyl ChelčP. 125ᵇ; aby člověk byl žalostiv Kruml. 140ᵃ; živ hospodin vivit ŽWittb. 17, 47; musíš o tom živ býti NRada 1437; komuž srdce žívo jest ChelčP. 142ᵇ; doňadž svě živa AlxBM. 1, 42; oba lotry živy (sic) biešta Hod. 51ᵇ.
Odchylkou bývá tu i tvar složený již v jazyce starém; na př.: jsa závisti plný Hrad. 12ᵃ; (sv. Prokop) v hnáty byl velmi silný, ve všem těle ovšem plný t. 23ᵃ; (týž) bieše v pokrmě skrovný t. 24ᵃ; jenž zejmene bvl věhlasný, jehož rozum byl tak jasný AlxV. 1 sl.; ach člověče, kak si křivý,
