Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<164165166167168169170171172>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

d) jména jiná, zejména neutra; na př.;

jaro, ráno, parno, horko, sucho, mokro, dobro, zlo, stč. také dobré, zlé: jenž dobré dal mi bona ŽWittb. 12, 6, dobré sě dobrým vždy otplatí AlxV. 504, dobré dobrým sě oplatí Mast. 102, rozličenstvie mezi dobrým a zlým, co jest zlé nebo dobré Alb. 2ᵃ, na své zlé Ol. Ekkl. 8, 9;

jiné jest nápadníky a jiné poručníky dělati VšehK. 213ᵇ; slušné jest pohnanému raditi t. 72ᵇ;

to se jest za starých dálo i za potomních VšehK. 106ᵃ; k zprávě nynějším i budúcím t. 2ᵇ; –

e) rčení různá, na př.: přišel s veselou, se smutnou, s nepořízenou; vede pořád stejnou; mám dovolenou Us.;

to je podívaná, jaká je to přivítaná, to je pěkná nadělená, dostal za vyučenou, to je na pováženou, žádal za propuštěnou, tu máš za vyřízenou BartRuk. 136, šel na čekanou, těším se na shledanou t. 137, s takovou málo pořídíš t. 194, myslil, že s chytrou vyvázne t.; a tak to je jiná! Kulda 1, 137, žádal o propuštěnou t. 1, 94, tu pak máš tento peníz za vyřízenou t. 1, 136, syn plakal, že otec jeho na takovou přišel t. 1, 92, chodil (sedlák) na posezenou t.; němamy nic pro vas na počastovanu BartD. 2, 365 (laš.), za počasnu vas svezu t. 1, 249 (laš.);

ai červená při tom tékła BartD. 2, 302 a Us. ob., nechytne sa ho střelená ani ťatá (t. rána) t. 1, 269;

když práva nejdú, přielišná se od takových odporníkuov dobrým děje VšehK. 201ᵇ;

na panskéj se žádný nepotrhá BartD. 1, 182;

lidé šli z ranní Us. ob.;

stavěti na cizím, chodili na panské, na selské Us., pase na ludském, ne na svém BartD. 1, 228, do nového (t. obilí) ešče vystačíme tamt. 1, 162, pečeme z nového Us., lidé šli z raného BartD. 2, 377, přinésł poseł psané od úřadu t. 1, 345, pálené (= kořalka) t. 1, 245; byli jsme v úzkých BartRuk. 194.

C. Platnost tvarů jmenných a složených.

1. Adjektivum má sklonění jmenné – podle vzorů substantivních, t. j. dobr, -a, -o atp. podle vzorů chlap, ryba, město – a složené, na př. dobrý, , .

Touto vlastností vyznamenávají se nejen adjektiva vlastní, nýbrž i mnohá adjektivalia.

2. Rozumí se samo sebou, že mezi obojími tvary, jmennými a složenými, byl také rozdíl syntaktický.

Jaký ten rozdíl byl původně, o tom poučuji nás poněkud tvary samy. Bylo zajisté dobrъ ἀγαϑός, a naproti tomu dobryj = ὁ ἀγαϑός,

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 16 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).