masc. zvěř: všeliký zvěř ŽWittb. 144,16; (i; zvěř maľučký tamt. 103, 25; vláštní zvěř ŽKlem. 79, 4; zvěř ten divoký Otc. 140ᵃ; při hlúpém zvěřiu ApD.; zvěři sú od boha stvořeni Háj. 449ᵃ; – fem. zvěř: zvěř polská Pror. 32ᵇ; ta zvěř (t. vlčice) Otc. 310ᵃ; zvěř (t. lev) bojovala t. 399ᵇ; zlá zvěři Pass. 470; mnoho jiné zvěři AlxV. 2318; přeľúté zvěři AlxB. 5, 24; všecky zvěři polnie Kladr. Isa. 56, 9; ta zvěř atd. Us. nč.
masc. pohřeb – stč. fem. pohřeb: pohřeb, jížto nás vykúpil HusŠal. 32ᵇ; pút, stsl. pątь masc. – pút fem.: kterú pút Hrad. 110ᵃ; nč. pout,pouť fem., dial. též masc. pout (gen. poutu atd.).
b) Naopak přecházejí substantiva na -ь z fem. do masc. Na př. stč. fem. běl: z běli pšeničné Ol. Ex. 29, 2; čiest běli pokropené olejem t. Ex. 29, 40; – nč. masc. běl.
fem. prsi (=du. i pl.): dvě prsi tvé HusŠal. 72ᵇ; tě dvě prsi t. 128ᵃ; na svú prsí Kruml. 2ᵇ; prsi tvé HusŠal. 14ᵇ; blažené prsi ML. 104ᵃ; ot prsí mateře mé ŽKlem. 21, 10; ot pirsí mateře mé ŽWittb. t.; k jeho prsem Krist. 89ᵇ; k prsem Pror. 49ᵃ; u prsech Pass. 30; na prsech Lobk. 8ᵇ, Háj. herb. 388ᵇ; prsmi i hlavama AlxV. 1579; mými prsmi Otc. 260ᵇ; mezi prsmi mými Ben. 4. Esdr. 14, 40; – masc. prs: z prs Comest. 128ᵇ, Br. Isa. 66, 11; prsův Br. Gen. 49, 15; k prsóm Comest. 54ᵃ; k prsuom Háj. 5ᵇ; na prsiech Comest. 74ᵃ; při prsích Br. Jg.; svými prsy Modl. 154ᵇ; prsy svými HusŠal. 15ᵇ; nad prsy Br. Isa. 32, 12; nč. prs, pl. prsa (jako mraka, záda atd).
6. Některá masc. a ſeminina přecházejí v plur. do neutra. Na př.:
nč. záda, prsa, oblaka, luka, dvířka, dvírka, muka; ob. a dial. mraka, vrcha, dola, lesa, hájka, bora, hora; místní jména Čecha, Hradčana, Lužana, Vala (u Miletína); hracha Kotsm. 22 (doudl.);
chodí na záleta BartD. 1, 138 (val.); bolíja mne kříža tamt.; letos sú veliké chłada tamt.; svinské chlévca tamt.;
jména pozemků Kříba, Břestka, Újezda, Kúta, Dołečka, mezi Hája, Krajina, Pústka, Seča, Stráňa tamt.
Srovn. III 1, 53–54 a 178.
151. Jména znamenající osoby mužské 1. kolísají se mezi fem. a masc., 2. přecházejí z neutra do masc.
1. Mezi fem. a masc. kolísají se jména, jako hospoda, hrdina, evangelista, levita, pastucha; dárcě, dávcě, súdcě, zprávcě; lovčí, krajčí, hrabie a j. Byla to původně fem., ale nátlakem významu přecházejí do rodu mužsk. V jazyku starém bývala ještě fem., zejména substantiva na -a, ale přejímala se již také do masc. a v jazyku novějším jsou masculiny veskrze.
a) Jména na -a. Na př.:
