Častěji je v jazyku starém dochováno fem. u kollektiv bratřie a kněžie; na př.: svatý Prokop i bratřie jiná Hrad. 9ᵇ; milá bratřie, nedivte sě t. 10ᵇ; jdiechu na jitřni všě bratřie t. 26ᵃ; bosá bratřie DalC. 81; bratřie milá Štít. ř. 79ᵃ; duchovná bratřie t. 20ᵃ; bratřie milá t. 32ᵇ; všěcka bratřie Otc. 2ᵇ; kněžie jich leťala ŽWittb. 77, 64; pro bratří mú t. 121, 8; svú bratří těšte Pass. 315; mimo tvú bratří Ol. Gen. 48, 22; všicku bratří Nikod. 3ᵃ; čsnú kněží Hrad. 97ᵃ; ot tvé bratřie ApŠ. 14; pozval sobě jiné bratřie (= gen. sing.) t. 21ᵇ; svéj bratří radieše tamt. 17ᵃ; vám i jinéj bratří t. 20ᵇ; všiej bratří DalC. 53; svéj bratří Pass. 331; v křivé bratří Štít. ř. 19ᵃ; (s) strýčenú bratřiú DalC. 53; s svú bratří Hrad. 24ᵇ; býti zlú kněží ŠtítV. 227.
Ale již v jazyku starém přejímána tato substantiva do masc. (a plur.); na př.: ti bratřie Štít. ř. 88ᵃ; kněžie tvoji ŽKlem. 131, 9. Srov. v § 147 č. 2.
2. Z neutra do masc. přecházejí jména, jako podkonie, podkralé, podčěšie, podbiskupie, podratajie, přirozenie (= příbuzný), kniežě a Byla to původně neutra, ale přejímala se do rodu mužsk.; v jazyku novějším jsou veskrze masc.
a) Jména na –ьjo.
Přejetí do masc. je již v jazyku starém valnou většinou vykonáno; na př.; jeden podčěšie Pass. 299; jeden podratajie tamt. 387; ten duostojný podstolé Kruml. 298ᵃ; já podstarostie Osvětimský List. slez. z r. 1551 Perw. Otčetъ 66; atpod. – Jen v několika případech dochován jest ještě rod ženský. Na př.:
neutr. podkonie: (Darius) posla své podkonie, čstného rytieře Menona AlxV. 1125; ostav při nich (při koních) své podkonie Vít. 13ᵇ; – masc. podkonie: jeden podkonie Pass. 500; králóv podkonie t.
neutr. podbiskupie: všickna má podbiskupie (= nom. plur.) Jeron. 133ᵃ.
b) Substantivum kniežě
bylo v jazyku starém ješté hojně v rodě střed., ale již také přejato do masc. Na př.:
neutr. kniežě: to knieže AlxV. 725; kniežě milé Pass. 336; naše kniežě t. 315; kniežě liudské ŽKlem. 104, 20; žádné knieže KřižB. 76ᵇ; kniežě své Heliodora Kruml. 36ᵃ; své kniežě jěchu DalC. 34; kniežě naše jsi Pulk. 4ᵇ; slovútné kniežě toto zdrávo a veselo sě vrátilo tamt. 151ᵇ; jiné kniežě Hrad. 20ᵇ; donidž nebude knieže voleno Pr. pr. 242; když by knieže jmělo voleno býti t. 243; kníže jedno přistúpilo EvOl. 218ᵃ; v niežto (válce) knieže by zabito Břez. Snář 152; kníže rakauské VelKal. 33; – masc. kniežě: kniežě slovútný Pass. 329; když knieže milostivý Břetislav umře Pass. 315; všěcka kniežata slíbili jsú Pulk. 101ᵇ; všěcka kniežata řekli sú ŽKlem. 82, 13; Otto, kníže znojemský a olomúcký VelKal. 165; aby knížata Slezští připraviti se mohli Pal. 4, 1, 131.
