na čeléch mužóv Ol. Ezech. 9, 4; (nepřátelé) o hrady krky by si mohli polámati, lebky roztříštiti Ben. Třeb. V. 1, 162; druzi jeho z plných hrdel smáli se t. V. 2, 202; soci křivé šepty k uchóm plodie Kat. 4; jmáte srdcě zkamenělá Hrad. 52ᵇ; Ježíš vida myšlenie srdec jich (apoštolův) Koř. Luk. 9, 47; apostolově nemohú smutka s srdec složiti Hrad. 77ᵃ; již sě jiej (Marii) poddadie a ji v svá srdcě vsadie Levšt. 151ᵃ; poslové jsú zžěsili srdcě našě Ol. Deut. 1, 28; aby svými srdci sě ke mně obrátili Kruml. 376ᵃ; páni (psali) jména naše svými rukami Lobk. 77ᵃ; ktož čstie otcě a matery, dává jim buoh dvojě dary Hrad. 98ᵃ; králové … zde pamět svých jmen ostavili Šach. 297ᵇ; kněží naši v jich kosteléch mše slaužie Lobk. 136ᵃ; k jich domovům Zíbrt. Z doby úpadku 1905 (zápis z r. 1780); poslové vraceli se k svým domovům TomP. 10, 86; poslové rozjeli se k svým domovům t. 10, 421; každý k svým koňóm řítichu sě Pulk. 62ᵇ; lidé seděli při obědech Rais, Potm. 144; (židé) své na ň mečě vytrhachu Vít. 48ᵃ; ti (šibalové) po víních chodíce Let. (apud Pal. 5, 1, 225); (židé) své plášče i rúcho snímavše počěchu sv. Ščepána kamenovati Pass. zl. Mus. 2ᵇ; –
b) jmen abstraktních:
tak po jeho vóli bude Hrad. 135ᵇ; když jemu nenie vše po vóli NRada 1581; vše po najú (t. nás dvou) voľú bude Mast. 110; Otakarovi a náměstkóm jeho na vólech dávámy Pulk. 135ᵇ; dali smy jim na vólech t. 152ᵇ;
podlé svých stavóv bohu služte Šach. 303ᵃ; sedm svatých dušě své pustili Pass. 370; těch (lidí), ješto by podlé svých stavóv nad jiné měli býti duchovnější ŠtítBud. 197; když by jistec neb rukojmě zaplatili (dluh), tehdy jim na jejich ctech to lání ke škodě býti nemá BrandlGloss. 119 (z r. 1564); (Arabové) na to (na oděv) nakládají, každý podle muožností svých KabK. 35ᵃ; pro naše zaslúženie Modl. 36ᵇ; toto poselstvie vyniká nade všě smysly i nade všě rozumy sáhá KristB. 4ᵃ; Jošt nás všechny zavazoval pod ctmi a věrami list. z r.1523 (Ruch 1888, str. 23); kteříž zapomínali se nad svými ctmi a přísahami Pal. 5, 2, 13 (reprodukce z rkp. starého); což se půhonův dotýče, to nezdá se našim rozumům, aby to vyměřeno býti mohlo t. 5, 2, 215 (z list. z r. 1513); mnohé cizoložníky znal sem, jenž sú hanebnými smrtmi sešli HusE. 1, 206; on (pan Rosenberský) některé z těch žhářů zlapal a zutrácel rozličnými smrtmi Let. 868; (hříšníci) od boha pomsty neušli, ale rozličnými smrtmi s světa sešli t. 1019; po smrtech jich (t. Šimkově a jeho manželky) HořovA. 23ᵃ (1540); oba dva po svatých smrtech do Říma přeneseni sau Lobk. 110ᵃ; škaredými smrtmi mnoho lidí zmordovati kázal KronMosk. Jg.; věrné správce vyhlazujíce smrtmi násilnými Štelc. Jg.; chceme, aby spěšněji poddaní v saudech, rozepřech konce brali Let. 964; tak sú nám potřěbny vašě spomoci Kruml. 89ᵇ; Turci každého přijmú dávajíc jemu
