penieze i jiné pomoci činiec KabK. 2ᵃ; počnúc od císaře Karla, krále Václava, císaře Zigmunda, krále Jiřího a krále Vladislava slavných pamětí Běl. 1537.
II. Grammatický rod.
148. 1. Grammatický rod je trojí: mužský (masculinum), ženský (femininum) a střední (neutrum).
2. Rozeznává se při jménech podstatných, přídavných (a participiích) při zájmenech rodových a při číslovkách.
Rod, který se rozeznává u sloves (rod činný a trpný), jest jen názvu stejného, věc se tu rozumí zcela jiná.
Rod substantiv.
149. 1. Každé substantivum jest zpravidla rodu jednoho, a to toho, du kterého při původu svém bylo pojato.
Jakého rodu které substantivum jest, učí živý jazyk a slovník.
Podle onoho pojetí bylo každé substantivum i utvořeno příponou kmenotvornou. Rozdíly grammatického rodu jevily se na kmenech, jež podle rozdílu rodového měly i rozdílné přípony. Proto u mnohých substantiv poznává se rod z koncovky; na př. substantiva s koncovkou -ec (lovec, kupec, švec) jsou masculina, substantiva s koncovkou -icě (sing., slepicě, ručicě, nožicě) jsou feminina, substantiva s koncovkou -o (město, okno) jsou neutra atd.
2. Jsou tu však některé odchylky a zvláštnosti. Odchylky ty vznikají dílem nátlakem významu – na př. kniežě jest původně neutrum, ale přechází k masculinům –, dílem i příčinami jinými.
Z toho ze všeho vzniká přecházení a kolísání v grammatickém rodě. O tom viz dále.
150. 1. Jména místní tvořená příponou -jь bývala původně rodu mužského a rozumělo se k nim substantivum mužské, na př. (ten) Boleslaὐ, (ten) Olomúc = Boleslavův, Olomútův na př. hrad. Ale časem pojímají se do rodu ženského a rozuměti k nim jest nějaké substantivum ženské, na př. (ta) Boleslaὐ, (ta) Olomúc – Boleslavova, Olomútova na př. ves. Doklady tomu:
(ten) Boleslav: do Starého Boleslavě Pulk. 23ᵃ; do Starého Boleslavi Háj. 120ᵃ; v Starém Boleslavi tamt. 122ᵇ; hrad za Mladým Boleslavem tamt. 341ᵇ; Boleslava Boleslavem oddělichu DalC. 25; – (ta) Boleslav: do Mladé Boleslavě KolČČ. 233ᵃ (1556); z Mladé Boleslavi Pal. 5, 1, 62; Stará Boleslav Us.
(ten) Kúřim: z Kauřima KolČČ. 349ᵃ (1562; novotv. podle vzoru chlap); z Kauřima VelKal. 107; k Knuřimu Háj. 51ᵃ; ku Praze a k Kau
