Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<122123124125126127128129130>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

V jazyku novém je kníže zpravidla masc. Rodu středního je archaisticky v jazyku spisovném a dial.: na př.: umirało jedno kniža, ale i skonovało BartD. 1, 357 (laš.).

Substantivum kniežě, významem blízké substantivu hrabie, k tomu přispívalo, že se hrabie přejímalo do neutra. Zároveň se tu provedla změna ve skloňování; původní hrabie (podle vzoru sudí) začalo se skloňovati podle vz. kuřě, hrabě, -ěte atd. Podle jednoduchého hrabě vznikají pak později tyto novotvary také u složených markrabie atd. Na př.:

učiním z tebe hrabí bohaté Trist. 26; hrabě tyrolské VelKal. 265; hrabě lucemburské t. 242; markrabě brandeburské t. 331; markrabě moravské t. 324; lantgrabě duryňské t. 172.

U Seel. je také vůdce pojato do neutra: Bořivoj vůdce české 316. To je neumělost.

Několik substantiv je rodu obojetného, masc. a fem. Jsou to: dievka fem.: sedlská dievka DalC. 41; svatá dievko ŽKlem. 44, 15 atd.,

velmi často; – dievka masc. (= panic, mládenec): Maria…Josefu otdána bieše, dievka za dievku čistého Hrad. 61ᵃ; Jan počě čsně chovati jie (Marie), čistý dievka dievky čisté t. 60ᵃ.

brach masc.: milý brachu Hrad. 145ᵇ, HusPost. 36ᵃ; brachu milý frater carissime Otc. 469ᵇ; patřiž toho lživého bracha! KlemP. 62; – brach fem.: milá brachu! (praví Barbatus Marii) rkp. XV stol., Hanuš Ostersp. 72; miłá brachu (k osobě mužské) BartD. 1, 163.

host masc.: zlý hosti JidDrk. 19; mój milý hosti Pass. 381; svého hostě vedu t. 476; hospodář svého hosti móž staviti Rožmb. 233 atp., velmi často; – host fem.: jako chudá novopřišlá hosti Krist. 20ᵃ; jako novopřišlá hosti Pass. 48; u věčnéj paměti bude hosti má tamt. 383.

chot masc. i fem.: nebeský chot Štít. ř. 48ᵇ; jak tvój choti k tobě promluvil Orl. 29ᵇ; máš choti přěkrásného Kruml. 259ᵃ; s svým chotem Pass. 595; má milá choti žáducie Kat. v. 3414; svatá choti Alb. 37ᵃ; ukrutná chot Orl. 5ᵃ; má choti Kruml. 372ᵃ; nebeský chot pojal svú chot Štít. ř. 48ᵇ; nebeský chot svú chot drží Kruml. 285ᵃ; vida chot choti svú HusŠal. 38ᵇ; aby chot pro svého choti pracovala BrigF. 7 atpod.

kněz masc.: slavný kněz náš CisMnich. 97ᵃ, CisPr. 103ᵇ; kněže náš Modl. 96ᵃ; knězě českého DalC. 23; kněziu polskému t. 35; – kněz f. (=kněžka): ji (královnu) knězem učinichu v božnici Apoll. 142ᵃ.

panna fem. stč. a nč. pravidlem – panna masc.: co dieš ty, panno čistý? Štít. uč. 47ᵃ; jde za beránkem panna pyšný t. 47ᵇ.

Jsou mnohá substantiva, která mají vedle sebe rod dvojí, často také i tvar dvojí, někdy, ale zřídka, rod trojí.

1. Masculina a feminina. Na př.:

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety, 2 měsíci a 17 dny; verze dat: 1.1.22
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).