Jména chalupy a katrčě se nevyskýtaji v jazyku starém pomnožně veskrze, nýbrž kromě toho i v sing. Na př.:
ó přěblažená chalupo PassDrk. 2ᵃ; z tvrze neb chalupy ODub. 10; – podlé katrče juxta cameram Ol. 4. Reg. 10, 14; v katrči HusKázD. 62ᵃ.
10. Plurál bývá za význam kollektivní; na př.:
rža, žita, ovse, ječmeně, zela, obila, prosa, sena, otavy BartD. 1, 163.
11. Někdy bývá vedle sebe sing. významu kollektivního a plur. významu nekollektivního, t. j. mnohost je tu vyjádřena dílem kollektivností, dílem plurálem. Na př.:
dobytek: iumenta Ol. Num. 32, 26; dobytku velikému i bravóm iumentis t. Gen. 9, 10, Mus. tamt.; napojivše dobytek adaquala grege Mus. 29, 11; dobytek iumenta Us. nč.; – dobytky: s svú čeledí i s dobytky Háj. 1ᵇ; svým dobytkuom t. 2ᵇ; na dobytcích hojnost maje t. 24ᵃ; s lidmi i s dobytky VelKal. 62; veliká stáda dobytkův t. 183; dajou dobytkům odpočinout BartD. 2, 263 (česk.); –
nábytek: supellex Alb. 54ᵃ; se vším nábytkem omnia quae habebat Mus. Gen. 13, 1; bieše jich nábytek veliký substantia Lit. Gen. 13, 6; bieše jich nábytek mnohý Ol. tamt.; – nábytky: desátek ze všěch nábytkóv ex omnibus Ol. Gen. 14, 20, Br. tamt.; všecko, což by měl na dědinách nebo na nábytciech Řád pz. 72; nábytky VelKal. 84; –
kupečstvie sg.: jiné kupečstvie ŠtítMus. 38ᵇ; ve všem kupectví ChirB. 28ᵇ; – kupečstvie plur.: (kupci) odkudžkoli a jaká kupectvie vezú KabK. 4ᵃ; jiná mnohá kupectvie Lobk. 21ᵇ; –
kořenie sg.: drahým kořením Kruml. 74ᵇ; kořením čarujíce t. 176ᵇ; rozličného kořenie Mast. 349; kořenie rozličného Mill. 10ᵇ; – kořenie plur.: rozličná kořenie Lobk. 16ᵃ; koření předivných KabK. 27ᵇ; –
ovoce sg. – ovocě plur.: (v Egyptě) mnoho jest ovotcí a koření předivných KabK. 27ᵇ; mnoho rozličných čistých ovocí Lobk. 16ᵇ; –
sbožie sg. – sbožie plur.: zboží jejich zplundrována jsau VelKal. 84.
147. 1. Shoda při plurále má býti taková, jakou ukazuje větné spojení. Má býti shoda mezi souřadným přívlastkem a jeho substantivem, mezi podmětem a přísudkem atd. Ale vyskytují se některé zvláštnosti a odchylky.
2. Ke kollektivům singulárovým bratřie a kněžie bývá attribut náležitě v sing. nom. milá kněžie atpod.; na př.: Prokop bratřie jiná Hrad. 9ᵇ; milá bratřie t. 18ᵃ; všecka bratřie Otc. 2ᵇ; bosá bratřie DalC. 81; bratřie milá Štít. ř. 79ᵃ; ot tvé bratřie ApŠ. 14; všicku bratří Nikod. 3ᵃ; počě sě (s) strýčenú bratří vaditi DalC. 53.
Ale bývá hojně také v plur., nom. milí kněžie atd.; na př.: kněžie tvoji ŽKlem. 131, 9; židovščí kněžie ML. 94ᵃ; kněžie naši Štít. ř. 18ᵇ; jako jiní kněžie t. 88ᵃ; moji milí bratřie Trist. 197; bratří všichni KolB. 1519; bratří náši Br. Deut. 1, 28; sami kněží t. Ex. 19, 22; zvěstujte bratří mým
