jehožto vuoli chtěl konati, ten jest jeho udávil.“ K niežto starosta vece: „To by bylo jisté znamenie, že jsi čárem toho neučinila, muožeš li to na svém bohu uprositi a jeho vzkřísiti. A když sv. Nětiše klekši, za to boha prosila. Ihned ten mládenec z mrtvých vstav, velikým hlasem zavola, že pán Ježíš Kristus pravý buoh jest. Tehdy biskupové pohanští zbudiechu všichnu obec proti nie volajíce a řkúce: „Jměte čarodějnici, držte zlodějnici, ještoť lidskú mysl proměňuje a svými časy všecky k bludu připravuje.“ A ten starosta, vida ten div, kterýž jest učinila svatá Nětiše, že jemu syna vzkřísila, chtěl jí rád zpomoci, ale boje se súdu, aby naň nežalovali, ciesaři miesto sebe jiného starostu ustaviv, u velikém smutku pryč jel, nemoha jí nic zpomoci. A ten jiný starosta jménem Aspasius kázal ji u veliký oheň uvrci, ale božím divem oheň jí nic neuškodil. Ale ty pohany všechny, kteříž tu stáli, plamen ohnivý spálil. A vida to Aspasius, kázal jí mečem jejie svaté hrdlo sstrčiti. A v tu hodinu pustila jest duši a z bohem se raduje na věky věkuov.
Conversio sancti Paulicizojazyčný text
Svatého Pavla na vieru obrácenie stalo se jest toho léta, když Kristus umučen jest. Svatý Ščepán téhož léta ukamenován. Ale proč jeho na vieru obrácenie světíme znamenitějí než jiných svatých svatá cierkev slaví? To jest pro trojí věc. Najprvé pro příklad, aby nižádný, kterakž koli hříšný, do božie milosti nezúfával, znamenaje to, kterak z velikého hřiešníka učinil jest pán buoh velikého apoštola. Druhé pro radost, nebo jakož svatá cierkev svatým Pavlem byla často zamucována, takéž jeho svatým obrácením správně obveselena byla. Třetie pro božie divy, kterýžto jest s ním buoh učinil, že z velikého protivníka svaté cierkve učinil jest buoh přesnažného kazatele; o tomť se takto v Skutciech apoštolských píše, že když ještě svatý Pavel, v židovském stavě jsa, učedlníkóm Ježíšovým veliké nátisky činil a jim se protivil, takže na vše strany jim hrozieše je tepa, a kdež mohl, jich nenáviděl. V jeden den přistúpiv k kniežeti biskupskému, prosil na něm listóv svědečstvie, aby jel do židovských škol, kteréž by kde křesťany nalezl, muže neb ženy, jma a svieže, do Jeruzaléma přivedl. A když tak po cestě jeda, k tomu městu přibližováše se k Damašku,
