a se vespolek milovali. A potom hned podlé oltáře kázal čtveronohú jámu vykopati a prst ven kázal před kostel vynositi. A když to učinili, tehda sv. Jan v tu jámu vstúpil, spjav ruce, a vzhuoru k bohu zdvihl, poče takto mluviti: „Pozvals mne k sobě, milý Jezukriste. Aj, toť tobě chválu vzdávaje, k tobě jdu, jenž jsi mě ráčil na své hody slavné do nebes pozvati! Nebs to v své povýšené svaté milosti viděl, že sem tebe ze všeho srdce žádal.“ A když tu modlitbu dokona, tak ihned přestkvúcí světlost jej obklíčila, že naň žádný hleděti nemohl ani jeho viděti. A jako po hodině, když ta světlost minula, tehda lidé přistúpivše, nahlédnú v jámu, uzřechu, ano plná jáma manny, a svatého Jana nikdiež neuzří, kam se jest jeho tělo podělo, to jediné sám buoh vie. Avšak praví sv. Jeroným u počátku před vykládaním čtenie sv. Jana: „Jakož jest byl sv. Jan od poškvrny vzdálen, také jest bolesti, jižto jiní na smrti mají, byl zbaven.“
Innocentumcizojazyčný text
Svatí mládenci jsú zbiti od krále Heroda. A ten král Herodes od ciesaře Augusta královstvie židovské zpravováše. A to jest byl pravý král pohan po židovských králích pokolení, z nichžto se jest syn boží narodil podlé dávnieho proroctvie, ješto jest prorokováno: „Již nevynde žezlo královstva
