Vyhledávání (skrýt)

[Sbírka kázání založených na legendách]

Moravský zemský archiv (Brno, Česko), sign. G 10, č. 456, 195 fol. Editoři Janosik-Bielski, Marek, Svobodová, Andrea, Voleková, Kateřina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<44r–44v45r–45v46r–46v47r–47v48r–48v49r–49v50r–50v51r51v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

žádného uloviti. A tomu se podivivše, svému starostě věděti dali, kterýžto viece lidí a rytieřuov poslal, svatého Blažeje s jinými svatými křesťany před se přivésti kázal. A téj noci pán Ježíš třikrát se jemu ukázal řka: „Vstaň, Blažeji, obětuj mně obět!“ Tehda poslové od pohanského kniežete přijevše k té jeskyni, tu, kdež bydléše svatý Blažej, jemu vecechu: „Vyndi ven a poď před starostu!“ Jimžto sv. Blažej odpovědě řka: „Vítajte, milí synové! Jižť vizi, žeť jest mne pán buoh nezapomenul.“ A to řka, šel s nimi před starostu a na téj cestě mnoho divuov učinil. Neb jednoho mládence uzdravil, jenž rybí kost jemu byla uvázla v hrdle. Svatý Blažej položiv naň ruku, bohu se pomodlil, aby netoliko ten mládenec, ale všichni v budúcích časiech, kteříž by jeho svaté jmě vyňávali a vzievali aneb i vyznávajíc za kterú nemoc jeho prosili, aby je hospodin milostivě uslyšal. A hned ten mládenec téj kosti z hrdla zbyl. Jedna také žena chudá jediný vepřek měla, a vlk přiběh, i vzal jej a do lesa s ním utekl. Tehda ona s pláčem přišedši k svatému Blažeji, poče jeho prositi, aby vlkovi přikázal vepřka vrátiti. K tomu svatý Blažej zasmav se vece: „Nezamucuj se, ženo, neboť se tvá škoda navrátí.“ A jakž to brzo vece, tak hned vlk vepřka jí zase navrátil. A když jest šel do města a k kniežeti jeho přivedli, kázal jej do žaláře vsaditi a nazajtřie před sebú postaviti. A když bylo ráno nazajtřie, přivedli ho před súdci. Jemužto súdce mile vece: „Radost tobě buď, Blažeji, našich bohuov přiteli!“ K němužto sv. Blažej vece: „Raduj se i ty, dobrý súdce, ale neřiekaj, byť toto bohové byli, ale jsúť diáblové a věčnému ohni i s těmi, ješto jich následují, jsú poddáni.“ Z toho se súdce rozhněvav, kázal jej kyji bíti a potom v žalář vsaditi. To ona chudá vdova, jiežto byl vlk vepře vzal, uslyšavše, že boží muž sedí v žaláři, ten vepř zabila a svatému Blažeji nožičky a hlavu připravivše, svieci rozsvietivši, chléb do žaláře přinesla. Jiežto svatý Blažej snažně poděkovav vece: „Přikazujiť, aby na každé léto svieci ve jmě božie a mé v kostele ofěrovati kázala! A ktož to učiní, utěšenie bude míti a dobře jemu bude.“ To ona potom viec činila a na všem statku dobře měla. Potom, když jeho z žaláře vyvedú, a súdce poče s ním sladce mluviti a nikterakž ho přemluviti nemoha, kázal jeho za ruce pověsiti a hřebeny železnými dráti a opět v žalář vsaditi. Tehda jedna bohobojná žena poče jeho svatú krev po

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).