přikázaní to slušie, jako j’ psáno ve čtení svatého Luky, ješto j’ řekl Kristus: „Vrátí liť sě k tobě protivník tvój, řka: Želť mi jest!, odpusť jemu.“ Avšak, ačť by on i neprosil, a ty i toho znamenie nechuti pro buoh nedržal sám pro se, dobré by bylo.
Ale třetieho, točíš by právem nedobýval kto dluhu neb odloženie závině, nenie člověk dlužen odpustiti, jeliž onen podlé svého statka odloží. Avšak dobře učiní, ktož sprostně pro buoh odpustí, i právem nedobývaje sám pro se; ale proto, aby zlost nebyla bez pomsty. Často by zle učinil, kto by nebránil se právem, a najviec, ktož o jiných péči má jmieti. A tak krátce, ktož mstí právem zlosti pro obecné dobré těch, jimiž vládne, dobře činí; ale ktož jen pro svój hněv neb užitek na sboží zdejšiem chce pomstě, a nehledá v tom užitka těch, o nichž má péči, ten zle činí, ač i užitek z té pomsty bude jim který; neb buoh i ze zlého umie vybrati dobré. Protož na obé se slušie rozmysliti, i na to, což by zlého přišlo, právem svého nedobývajíc, i na to, co z toho, když všudy člověk zajde. Ano j’ radil svatý Pavel, aby lidé vypláceli čas, neb jsú dnie zlí, točíš zlý jest běh tohoto světa; zajde člověk ve při, v svár; ztratí čas dobrý, ež by mohl jej sobě k užitku přivésti. Protož často jest dobré, vyplatiti čas, ustúpiec pro pokoj něčeho, aby dále v zlé dni svárlivé nezašel a v nepokojné. Ale však to nevždy móž každému přijíti, jakož sem řekl, najviec, ktož jinými vládne a má pro ně nésti práci. A v tom každý se snažně poruč bohu, ať ten jej naučí, co j’ kdy hodné učiniti.
[O postu]text doplněný editorem[100]nadpis doplněn podle záhlaví rukopisu
O postu a o utrpení také pověděti něco muši, neb jest strana třetie dosti učiněnie za hřiechy; a řekl sem byl, ež postem slušie rozuměti všeliké utrpenie, ješto j’ protiv tělesné rozkoši kteréž koli, leč bohem přepuštěné, leč knězem skázané, leč li by sobě člověk sám je činil pro své hřiechy. A to velmě také zbavuje hřiechóv, když jest z milosti; kakž kolivěk řekl
