domysliti.
[O modlitvě]text doplněný editorem[97]nadpis doplněn podle záhlaví rukopisu
Modlitva jest prvá strana této strany třetie pokánie. Ale v oněch knihách Bosákových o sedmi vstupních mnoho máte o ní; i v těchto něco, ješto sem psal o ostenci svědomie, protož tuto o ní nebudu psáti mnoho. Jen to vzpomínám, ež mnohé modlitvy, ješto jsú vymyšleny řečí krásnú, ež sú ne proto vymyšleny, aby pro mnoho mluvenie buoh uslyšal, ale aby, ktož je čte aneb poslúchá jich, spieše se povzdvihl v dobrú žádost, a pomněl, co j’ v modlitvě prosě žádal, když ho potká, přijieti mile; jako když prosíme, aby v nás byla vóle božie, a potká ny jeho přepuštěním nelibé něco: bychom vzpomenúc, že sme prosili toho, tiem pokornějie přetrpěli; a též i o jiných věcech. Protož ktož koli modlitvy řieká, zač prosí, slušie dobře jemu znamenati; a když poskyte jemu bóh toho, co j’ prosil, aby to vesele přijal, neprodlévaje den ode dne. Jako prosím li za čistotu, neb za spasenie své; když mi příde příčina k čistotě neb k spasení, mám po ní jíti, a nemám jie odstrčiti. A kakž koli vše v páteři máme, zač kolivěk slušie prositi, však nebrání, ale radí kostel svatý, aby sě modlili bohu srdcem, i usty, i vší žádostí, kakž jest komu najviec nábožno, neda se tomu neprotivilo, co j’ v páteři prositi naučil Kristus.
Toto také věděti slušie, ež některdy člověk klečí na modlitvách aneb pěje páteře, a nic nemyslí, což pěje, mysl kudys blúdí; avšak proto za to utrpenie, ež tělem svým činí, což móž, neztratí odplaty jakéž takéž, ač se i obrániti nemóž, by mysl neblúdila kudys. Ale lépe by bylo, činiec některý posel tělem, myslí se bohu modliti, než usty se modliti, aneb tělem klečeti, a myslí nemysliti k bohu. A pakli by mohlo býti obé, lépe by bylo.
[O almužně]text doplněný editorem[98]nadpis doplněn podle záhlaví rukopisu
Almužna jest druhá věc, již nám dávají za pokánie, abychom jí dosti učinili protiv lakomstvu. A jest netolik pokánie strana, ale také jest i dluh almužna, i šlechetnost veliká, když z lítosti nedostatku bližnieho pocházie;
