prázdni nebudem. An jest spasitele pokúšal na púšti a na svatém miestě v chrámě. Pakli jsme v kterém duostojenství, tu ovšem hrubě nás pokúšie, bychom se jen sami rozmyslili; kak často die, jako j’ řekl byl našemu milému spasiteli, když jej vzvedl byl na horu vysokú, ukázav jemu rozličná královstvie světská: „Toť všecko tobě dám, ač padna mně se pomodlíš!“ Téžť nám řieká: „Chceš li dobře svój úřad zvésti, poddaj sě mně, služ lakomstvu, leckaks dobývaj, budeť všecko po tvé vóli.“ A opět die: „Chceš li, ať od leckuds sbožie příde, stavěj se hrdě, bydl rozkošně, a budú tě všichni ctíti, a rozličněť sbožie příde; vidúc, a ty se pěkně jmáš, spiešeť uvěřie, leckohos spieše móžeš oklamati.“ A některým die: „Chceš dosti lidí jmieti? Poddaj se mně, křivdy jim pomáhaj jako i pravdy, jáť jich večasť dohodím dosti. A nebraň jim zlého, nechť což chtie činie, neda tobě neškodilo.“ Řieká také hospodářóm: „Nežehři sě s svú čeledí, s svú ženú neb s svými dětmi, budúť na tě laskavějšé; nechť svú vóli mají, nechať činie jako mladí, nechť se chechcí, nech ať skáčí nebo šepcí, neb milují, pro dobrú mysl všeckoť bude po tvé vóli!“ Co j’ to jiného, než jako by řekl: „Padni přede mnú, nevládni svými lidmi, svú čeledí, a modl mi sě, točíš ve mně naději měj, jáť to zpósobi, žeť vše bude po tvé vóli.“ Ale sbožný se na to neobrátí, své duostojenstvie a úřad svój veda a pósobě podlé boha, věda, že lépe málo spravedlnému, než hřiešným sbožie veliké; a lépe s prací svój úřad právě vésti podlé boha, a zlým slovúc, nežli slovúc dobrým, a v dobrém bydle netbavu býti v svém úřadě.
[Kak nás črt láká]text doplněný editorem[68]doplněno podle Erbenovy edice (1852, s. 198)
[V]text doplněný editorem[69]místo na iniciálu vynecháno, ta však nebyla dodělána tom také črt má chytrost vláští, že pilně znamená člověka, jest li veselý, pokúšie pýchú, smilstvem, chlúbú; pakli smutný, ale teskností, hněvem, závistí. A tak, kakž kolivěk sí i onú věcí člověka pokúšie a láká, však obecně všech najviec pokúšie, kak by je oklamal hledaje ve čtveře věci.
Jedna jest libost, a tú každý [z]text doplněný editorem nás jde; neb každému se něco líbí, zlé neb dobré. Protož
