[25v]číslo strany rukopisujemu jest odjal a všecky, což jich z Čech bylo, mečem zbil. Měl jest tento jistý Boleslav z své ženy dobře urozené dva syny, jednoho Oldřicha a druhého Jaromíra. Oldřich z mladosti ihned byl jest na císařuov dvuor dán Jindřichuov, aby ctným a dobrým obyčejem on se naučil, ale Jaromír doma jest ostal.
Kterak zrádně vévoda polský jménem Mezek udělal Boleslavovi, vévodě českému
Léta[96]vynecháno místo pro iniciálu, která zůstala neprovedena od narození Syna Božího po tisíci přihodilo se jest tak, že mezi Boleslavem, českým vévodú, a mezi Mezkem, polským vévodú, příměří a pokoj pod přísahami uložen. A tak [v tom]text doplněný editorem[97]doplněno podle PulkGb úkladě, rok vzevše, v jedno jisté místo sú se sešli, v němžto[an]v němžto] nienzto ten jistý Mezek pod zámyslem dávné a staré lsti, jenžto zamyslil byl, přilahodiv k sobě dary rozličnými rádce vévodiny Boleslavovy jménem Vršovské, ty zlořečené a zlostné i přenevěrné svých knížat zrádce, toho jistého Boleslava, vévodu českého, na hody do Krakova[ao]Krakova] kralowa na jistého roku smlúvu lstivě pozval jest. Kterýžto vévoda, znaje první jeho nevěru a lest, chtě budúcího zlého uchovati se, k jeho prozbě najprvé nikoli jest nechtěl povoliti, ani na jeho hodech býti. Ale pak potom návodem těchto zlořečených svých zrádcí Vršovských naveden jsa, povolil jest, a tak na hody slíbil přijíti. Ale však toho neopustil, jako budúcí věci chovaje se, zemi svú urozenějším zemanóm poručil, aby učinil li by některú lest nectnú a nevěrnú proti němu Mezek, Jaromíra, syna jeho, za vévodu a za pána sobě vzeli místo něho. Takž pak knížetství své zjednav a zpuosobiv, zdvihl se[ap]se] ſe ſe[98]omylem zopakováno na hranici řádků jest k Mezkovi do Krakova[aq]Krakova] kralowa, kterýžto najprvé jeho přijal poctivě, ale hned pak, jak se hodovati jal, od nectného tohoto hospodáře a nevěrného jidáše byl jest nectně jat a očí svých zbaven, i ti všickni, kteříž s ním byli jeli, tam ukrutně jsú zbiti.
