to rozpomínáchme Sion. Ps136,2 U vrb́ú u prostředcě jeho pověsili sme varhany našě, Ps136,3 nebo tam otázali sú nás, jižto v jěťú vediechu ny, slova piesní, a jižto otvedli sú ny: „Chválu zpievajte nám z piesní hory Siona.“ Ps136,4 Kak zezpievámy piesen hospodinovu v zemi cuzí? Ps136,5 Ač zapomanu tebe, Jeruzaléme, zapomanuťú dána buď pravicě má. Ps136,6 Přisvědni jazyk mój dásnóm mým, ač nebudu pamatovati tebe, ač nepřědložu Jeruzaléma u počincě veselé mého. Ps136,7 Památen buď, hospodine, synóv Edom v den Jeruzaléma, jižto dějú: „Vyješutnějte, vyjěšutnějte až do základa v něm.“ Ps136,8 Dci babylonská hubená! Blažený, ktož otplatí tobě otplatu tvú, jižto jsi otplatila nám. Ps136,9 Blažený, ktož bude držěti a porazí maľúčké tvé až k skále.
CXXXVII.
Ps137,1 Zpoviedati sě budu tobě, hospodine, ve všem srdcu, nebo uslyšal si slova úst mých. V obezřěňú anjelóv slaviti budu tobě, Ps137,2 pomodľu sě k kostelu svatému tvému a zpoviedati sě budu jmeni tvému, nad milosrdenstvie tvé a pravdy tvé, nebo vzvelbil si nade vše jmě svaté tvé. Ps137,3 V kterýž kolivěk den vzývati tě budu, uslyš mě, rozmnožíš u méj duši ctnost. Ps137,4 Zpoviedajte sě tobě všickni králové zemščí, nebo slyšěli sú všěckna slova úst tvých. Ps137,5 A zpievajte v cěstách hospodinových, nebo veliká jest chvála hospodinova, Ps137,6 nebo najvyšší hospodin a pokorná obezří a vysoká z daleka poznává. Ps137,7 Ač choditi budu u prostřědcě zámutka, obživíš mě a nad hněv nepřátel mých zprostřěl si ruku tvú a zdráva mě jest
