[212]číslo strany tiskuŠtítVyš. 88ᵃ; nemeškal odporu svého, což by mohl najspieše k miestu přivésti VšehK. 229ᵇ; žaloby což najkratčie muožeš užívaj t. 30ᵃ.
192. 1. Adjektiva (a adverbia) složená s ne- stupňují se způsobem obyčejným, když jsou významu opakokladného: nesčastný – nesčěstnější – najnesčěstnější, nč. nešťastný – nešťastnější – nejnešťastnější; na př.: Jakub měl dvě ženě, nekrašší s očima potuchlýma a druhú krásnú Štít. uč. 69ᵇ (nekrásný, opakokladem = šeředný); (panenstvie) čím bude viece zprzňeno, tiem jest bohu nevzácnějše t. 44ᵇ(nevzácný, opakokladem = odporný, mrzký); čím bude nečišti (neċiſti), tiem bude méňe vzácna ŠtítOp. 334ᵇ; jich těla budú nelepejše (sic) Kruml. 93ᵇ (nelepý = šeředný); skrze to budete nedostatečnějše ŠtítMus. 229ᵇ; odtud jest zlost najnesnazši (nayneſnażſſy) vyhnati ŠtítOp. 311ᵃ (nesnadný = těžký); novin nesnadšiech Kat. 80; nesnadnějšie svády t.; což by nesnadšieho Pass. 405; tiem nesnazšie Hug. 116; toho hřiechu najnesnáze se lidé kají Štít. uč. 54ᵇ; cizozemci najneznámějšiemu VšehK. 206ᵃ; mezi jinými hřiechy vražda jest najnepřirozenější HusE. 1, 156; nebezpečný – nebezpečnější, nejnebezpečnější, nevěrný – nevěrnější, nejnevěrnější Us.
Zvláště snadné je obyčejné stupňování těch adjektiv záporných, která vedle sebe kladných nemají anebo když jejich tvarů kladných zřídka se užívá; na př. nestydatý (nikdy kladné: stydatý) – nestydatější – nejnestydatější, neduživý (nikdy: duživý) atp.
Kde tvar záporný není významu opakokladného, tu vyjadřují se stupně opisováním; na př. neveliký – méně veliký – nejméně veliký (poněvadž neveliký není = malý).
Mnohdy může při témž adjektivu býti pojetí rozdílné, na př. nedůstojný, nemilý; beru-li zde zápor za opakokladný, tedy je kompt. nedůstojnější, nemilejší, a superlativ nejnedůstojnější, nejnemilejší; beru-li však zápor za pouhý a bez opakokladu, tedy je kompt. méně důstojný, méně milý, superl. nejméně důstojný, nejméně milý.
2. Adjektiva složená mívají zpravidla výrazy opsané, na př. krátkozraký, sněhobílý, bělovlasý, černooký a j.
3. Participia jsou komparace schopna podle rozdílného významu měrou nestejnou; čím více blíží se významem svým k adjektivům, tím jejich schopnost komparace je větší. Stupně vyjadřují se dílem kmenoslovně, dílem opisem. Na př.:
abychom byli dokonalejše Modl. 31ᵃ; čím bude zprznilejši, tiem bude méňe vzácna ŠtípOp. 314ᵇ; rozkvetlejší a více rozkvetlý Us.;
bývá ť u příkladiech cos buď držimějše Štít. uč. 149ᵇ; aby to v paměti bylo držimějie Štít. ř. 218ᵃ;
mój sluha učenějí je Kat. 46; svatý Jan povýšenějí jest než proroci Pass. 277; i jeden tak svrchovaný by svrchovanějí nemohl býti Štít. ř. 59ᵇ;
![[212]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00220.jpg){kind=link}