[202]číslo strany tiskuzbožiem Mill. 10ᵃ; mezi králem Barkú a ginem králem taterſkem t. 5ᵃ; obyczeynem oružím Otc. 28ᵇ; prawem trhem KolA. 1517 a j.; právem sobě daném KolČČ. 47ᵃ (1548); mezi Concilium Bazylegském a Čechy VelKal. 285; s giſtem vědomím KolEE. 69ᵇ(1721). Ale to nejsou tvary jmenné, nýbrž tvary sklonění složeného, a to tvary -ém místo náležitého ým. Délku -ém zřetelně označují doklady: hlasem welikém z HusPost. a Concilium Bazylegském z VelKal.; -é- pak je zde místo žádaného -ý- dílem dialekticky, na př. welikem a ginem v Mill. je -é- místo -ý- jako v příkladech: ten giſte král t. 6ᵃ, zvieřat cziſtech i necziſtech t. 104ᵇ, k rozlicznem neduhóm t. 20ᵇ, s drahemi kameny t. 20ᵇatd. srov. I. str. 283, dílem pak je tu maten instr. s lokálem, o čemž v. III. 1 str. 546. Bráti ony tvary za jmenné (velikem jako křikem atd.) brání nám ta okolnost, že nemáme pro ně dokladů v památkách nejstarších, kdež by jich, kdyby to byly pravé starožitné tvary jmenné, mělo býti nejvíce; dále že není pro ně dokladů z doby, kdy úžení é–ý ještě nebylo; a že doklady jsou zvláště hojné tam, kde i jinde často bývá psáno e za ý. –
Plur. nom. akk.: na hrad pány silny posadi DalJ. 108 V; v tu hodinu pojide pláč a úpy veliky Pass. 574; (matery) hrozny úpy činiechu t. 76; psané zde -y pokládám za zúženinu místo -é, z příčiny právě vyložené; srv. sliby twy ŽWittb. 49, 14. –
Plur. instr.: že Kristus má hřěby železny ke kříži přikován býti Kruml. 55ᵇ; pojide se všemi vojensky zástupy PB. 424, omylem m. -ými; zaplatil penízi hotovy KolA. 1512; peniezi hotovy zaplatil t.; s penízi hotovy t., a též: hotovými peniezi t.; tu je patrně tvar ustrnulý -y ve rčeních ustálených. –
Jmenné tvary adjektivní vyskytují se též u básníků nč.; na př.: z boru temna Nebesk. Protich. (1844), 31; sucha listí svist t. 37; z oka černa t. 44; tělo věčna žití chtivé t. 42 a j.; na zlatě rouně A. Marek (cit. Jakubec v životop. 161), moře mutno t. a podobně u Heyduka, Šmilovského a j.; imitace strojené a z neporozumění.
D. Stupňování adjektiv.
189. 1. Stupňováním rozumím zde komparaci a gradaci.
Při pojmech bohatý, bohatě, bohatec, bohntnouti, bohatiti atp. mohu rozeznávati quale a quantum. Na př. pravím o osobě A, že je bohata, nebo že bohatne atd., a pravím pak totéž o osobě B, pak o osobě C, atd.; tím vřazuji osoby A, B, C… do téže kvality. Ale v mezích této kvality stejné mohu při osobách A, B, C… znamenati a vyslovovati rozdíly kvantitativní, mohu znamenati a vyslovovati, že A jest bohat nebo bohatne více než B, ale méně než C, nejvíce pak že tu vyniká D atd., mohu znamenati a vyslovovati, že při kvalitě stejné jest kvantita poměrně (relativně,
![[202]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00210.jpg){kind=link}
