[208]číslo strany tiskumy ani naši přězší OtcC. 99ᵃ; přijěchu tělo sv. Simeona radějše než střiebro ani zlato OtcA. 386ᵇ; (modlitba) má věcšie dóstojenstvie než póst ani almužna Alb. 57ᵇ.
Tedy typus záporový, negativní. Vedle toho typu jest v positivě typus srovnávací »jsem dobrý jako ty«, výrazy typu záporového pojímají se do typu srovnávacího, a tím pojímáním vtištěno ne-ž(e) do významu též srovnávacího, = quam. Podobně někdy v sanskrtu: adah śrejas na idam = illud melius quam hoc (vlastně non hoc) Ziemer 1. c. 147. V jazycích románských: ital. ella è più bella che tu non credi, ho trovato più che non credeva, quesť uomo è più ricco che non si crede, franc. il est plus puissant que vous ne croyez, vous écrivez mieux que vous ne parlez, Diez Gramm. III², 380. Srov. § 407 č. 4.
d) Předmět (B), nad nějž předmět jiný (A) v komparaci vyniká, připojuje se k tomuto spojkou jako: jsem lepší jak ty. Tedy typus komparativní. Na př.: jsem lepší jak ty Us. (Jg. Slov. I, 546ᵇ); bylo nás víc jak sto Us.; lepší si ty jeden ako jiných sedem Pís. Koll. I. 81; prv doletíš jak dojdeš Kulda 2, 88; dvakrát ec vojska, jak ṁel král BartD. 1, 341 (zlin.).
V češtině staré vazba tato bývá jen zřídka; na př.: nic nenie horšieho jako penieze milovati ChelčP. 237ᵃ; nic užitečnějšieho nenie jako strach boží Alb. 12ᵇ; nic v obci nenie horšieho jako zrada Hilar. 44ᵃ; král toho ostrovu krašší rubín má, jako jej vídal ve všem světě quam umquam visus est Mill. 108ᵃ.
Vazba tato proniká z positivu (»jsem dobrý jako ty«, v. zde v c) a z němčiny.
V ruštině a polštině jen řídkou odchylkou se vyskýtá, hojnější pak jest ve slovinštině a srbštině lužické. Z jazyků cizích mají vazbu touž latina (quam), jazyky románské, germánské atd. Ziemer 1. c. 224 sl.
e) Ode všech předešlých způsobů odchyluje se přiklad: své koleno nakloňuješ přěd nižším tobě BrigF. 61. Dativ je při komparativu pravidlem v germánštině a je tu zástupcem ablativu, Ziemer 1. c. 73 sl.; ale k tomu nepodobá se uvedený příklad staročeský, tu bezpochyby omylem jest napsáno tobě místo tebe.
3. Míra, o kolik v komparaci vyniká A nad B, vyjadřuje se:
a) Instrumentálem. Na př.: což méňe lotem desieti hřiven Rožmb. 170 (nč.: co je o lot méně než deset hřiven); což viece desieti hřiven jedniem grošem t. 191 (o jeden groš více než deset hřiven); nenie právo, jedniem dnem dále šesti neděl k roku (soudnímu) přihnati t. 81 (o jeden den dále než šest neděl); jedniem dnem což by bylo dále t. 77; mezi rokoma přěs šest neděl rok (lhůta) nemine jedniem dnem viece t. 83; což rok blíže jedniem dnem, to přě ta ztracena t. 154; (ty, Maria Magd.)