[210]číslo strany tiskuveličejšie, vážnějšie a dóstojnějšie vzácnost … t. 1, 316; bochník dobřě črnější OtcB. 8ᵃ; proti silnějším a dobře hlavatějším Ezop 116ᵇ; město Benátky jest dobře větčí než Praha Lobk. 20ᵇ; ten jest velmi silnějí Alb. 8ᵇ, Kruml. 133ᵇ; což jest velmi dráže AlxV. 1860; velmi viece by byl jedl Ol. 1. Reg. 14, 30 (bylo velím lépe, velím skleslo v adverbium; vedle toho bylo adv. velmi a kladeno i za velím).
c) Akkusativem s předložkou o. Na př.: má o sto ovec více než já Us. Jg. a tak obyčejně v nč. Podobně v pol. a luž. srb., Mikl. IV, 429. Způsob tento rozšířil se podle němčiny.
d) Znásobením toho, co by bylo vysloveno v positivu. Na př.: navracuji čtyrkrát viece quadruplum Koř. Luk. 19, 8; čtyřkrát dráže vir ovem reddet in quadruplum Ol. 2. Reg. 12, 6; pojď za mnú, uzříš sedmkrát viece (majores, t. muky) těchto ML. 19ᵇ; spravedlní … sedmkrát než slunce jasnějše budú Štít. ř. 182ᵃ.
4. Komparativ mívá význam superlativu. Na př.: črinější hostis teterrimus Greg.; skorějše (zcoreiſe) celerrimo imperio t.; o vozě dvě stě junoš výbornějších, svú šlechtú přirozenějších biechu mu přisluhujúce AlxH. 3, 14 sl.: dvě stě jinochóv výbornějších, svú šlechtú přirozenějších AlxV. 1255 sl.; slyšte, čstní otčíci, všie šlechty přědší dědici t. 1300; Hron byl v radě ze všěch múdřější nazván DalC. 88; která (ze tří bohyní) krašie, téj bude dáno AlxV. 744; (sv. JakubVětší) dřéve pozván bohem mezi všěmi učenníky ApD. d; jeho (Dariovi) blišie (blyſſye) přirozenie (= nejbližší příbuzní) AlxV. 1253; a ty Betleme, země židovská, nikoli menšie si mezi kniežaty židovskými nequaquam minima es EvVíd. Mat. 2, 6, EvSeitst, t.; vašě sluhy i lepšie mládcě otejme optimos iuvenes Ol. 1. Reg. 8, 16; a ktož již (nunc) jest bohatější, ten jest člověk najmúdřější Vít. 42ᵃ; kteří nevinnú Hus na oheň vydali a na ni falešnějšie a lstivějšie svědomie smyslivše falešnějie sú ji odsúdili Všeh. (cit. Vlček Děj. lit. 322); bližší proximus Prešp. 1675; kněz Hynek (syn krále Jiřího) řekl: »Milostivějšího krále! Nemohl mi tisíc zlatých dáti, ale chtěl u mne Poděbrady kúpiti« TomP. 10, 90 (k r. 1489, z arch. Třeboňsk.); ach ukrutnějšíž této vazby a poroby! Lab. 8, 6; nč. co lepšího, to si vezmu Us.
191. Superlativ.
1. Superlativ vyslovuje, že předmět A vyniká v dané kvalitě nade všecky jiné s ním srovnávané předměty B, C, D…
2. Předměty B, C, D…, nad něž nade všecky předmět A vyniká, se vyjadřují
genitivem odlukovým: najlepší všěch; na př.: jěž (Maria) jest všech krás najsvětlejšie Kat. 34; (Alexander) sta pod zdiú všěch najdřieve AlxM. 1,18; válka domácí všech jiných najukrutnějšie i najškodlivějšie VšehK. 2ᵇ;
![[210]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00218.jpg){kind=link}