NAPSAL
† JAN GEBAUER.
DÍL IV.
SKLADBA.
K VYDÁNÍ UPRAVIL
FRANT. TRÁVNÍČEK.
V PRAZE
NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE VĚD A UMĚNÍ.
1929.
[0]číslo strany tiskuVEŠKERÁ PRÁVA JSOU VYHRAZENA.
[I]číslo strany tiskuPředmluva.
1. V předmluvě k 1. dílu Historické mluvnice praví Gebauer (str. XI), že »sbíraje a třídě látku pracoval o všech částech mluvnice zároveň, takže zhruba, t. j. ve skizzách, všecky díly její stejně pokračovaly a stejně daleko dospěly«. Podrobnější prohlídkou rukopisné pozůstalosti Gebauerovy jsem se přesvědčil, že je nevydaný IV. díl Hist. mluvnice, Skladba, skutečně »zhruba, ve skizzách« hotova a že ji lze vvdati.
Při úpravě rukopisu do tisku měl jsem na mysli tu podobu, jakou by byla Skladba měla, kdyby ji byl býval vydal zvěčnělý Mistr sám.
Proto jsem nepřihlížel ani k materiálu ani k výkladům vyšlým po smrti Mistrově (25/5 1907). Základem úpravy byl mi rukopis.
Odjinud jsem přejal především to, co bylo v rukopise na svých místech vytčeno; jsou to hlavně doklady a některé výklady v jiných pracích Gebauerových, v HistMluvn. I, III 1, III 2², ve Slovn. a v Příruční mluvnici. Pojal jsem do vydání i některé jiné doklady a výklady z připomenutých prací Gebauerových, k nimž sice rukopis Skladby neukazuje, ale jež se nabízely jednak pro neúplnost rukopisných materiálů, jednak se zřením ke způsobu práce Gebauerovy. Tak jsem pojal do Skladby některé doklady a výklady z HistMluvn. a ze Slovn., když v podobných případech Gebauer sám poznamenal, že oněch prací užije. A přejal jsem někdy z PřírMluvn.[1] Užíval jsem 2. vydání z r. 1904.) novoč. doklady a mnohé výklady, protože mezi PřírMluvn. a rukopisnou Skladbou – a vůbec HistMluvn. – je genetický vztah; skladba PřírMluvn. je pracována podle skladby rukopisné; srovn. předml. k PřírMluvn. V ní použil Gebauer arcifť jen toho, čeho bylo potřebí »pro positivní popsání a poznání novočeského jazyka spisovného«. Proto PřírMluvn. leccos ze stč. materiálu vynechává, ale na druhé straně hledí bedlivěji k jazyku novému než skladba rukopisná. Sebraný materiál k historické skladbě třídil a vykládal Gebauer z části až tehdy, když skládal »Mluvnici čes. pro školy střední a ústavy učitelské« (1. vyd. 1890), z níž časem vyrostla PřírMluvn. Výsledky této práce jsou tedy zaznamenány v PřírMluvn., a proto je Gebauer do rukopisu vždy nepřipisoval. PřírMluvn. a rukopis Skladby se tedy dopl[II]číslo strany tiskuňují.