[213]číslo strany tiskubych umřěla utěšenějši Hrad. 59ᵇ; aby dobří v dobrém byli zapálenějše BrigF. 56ᵃ; najjmenovanější bieše z těch tří inclutus Ol. 1. Par. 11, 21, Lit. 1. Par. 11, 20; chválenější a více chválený, více ubitý, více zpitý Us.; více vynikající, nejvíce vynikající (ve Světoz. 1885, 686: počítá se N. »k nejvynikajícím učencům našim«; výraz nečeský).
4. Číslovky jsou schopny komparace, vlastně jenom pokud mají v sobě význam reální. Toho způsobu je jenom číslovka řadová prvý, první, pokud znamená tolik co přední; na př.: prvější, prvnější, nejprvější, nejprvnější Us.; z těch jeden najprvnější vece OtcB. 96ᵇ.
Jiné příklady komparace: (Bóh) takéž, by bylo to slovo v obyčeji, nadjednější jest nad to nade vše, co kdež jest jedno ŠtítBud. 48 (jeden = unicus, simplex; strojené); pod onú najvyšší jednotú, jíž buoh jest najjednější, jakož sme o tom mluvili dřieve t. 66 (strojené); řékali bychom jemu (t. bohu) najjedinější ŠtítPař. 18ᵇ;
(lid) množějí a silnějí nás jest populus multus et fortior Mus. Ex. 1, 9 (kompt. za lat. posit.); (právo) die, abv nález zuostal množších Troj. 137ᵇ; vóz boží desietmi tuſſyczi mnozy currus decem millibus multiplex ŽWittb. 67, 18, mnozí tisúci ŽGloss. tamt. (snad kompt. množí); v nejmnožších pádech Malý, Amerika 1, 275; v nejmnožších státech t. 4, 26; množší Us. podkrk. (Jos. Hanuš).
5. V srbštině a bulharštině někdy také substantivum, ano i sloveso se stupňuje. Na př.: junak kompt. bulh. pojunak, pojunak ot mene Mikl. IV, 226 (z. Milad.); srb. voljeti – najvoljeti, koga bi ti brata najvoljela Vuk II (1841), 289, ja ti burmu najvoljela Vuk Rječnik s. v., ja bi Janka najvoljela t.; bulh. počita- – najpočita-, jego naj počitachъ eum maxime colebant Mikl. II, 359 a IV, 213.
V češtině případů takových není. Nepatří sem kompt. tměji, ziměji a superl. nejtměji, nejziměji. Tu jenom zdá se, jako by byla stupňována substantiva tma, zima; v pravdě však subst. tma, zima stlačena jsou ve význam adverbiální, jak viděti ve rčeních bylo tma, bylo zima; při pojetí pak adverbiálním jest pak ovšem možna i komparace a vyvinuly se i zvláštní jednoduché tvary pro komparativ a superlativ.
Podobně k žěl je stč. kompt. žělejie: jemu jest želejie toho hřiecha než svého protivenstvie AlbC. 51ᵇ; nebo mu jest želejie hřiecha onoho, nežli svého protivenstvie Kruml. 144ᵃ; mně ť jest i bude želejí Baw. 1ᵇ; želeji jest mi toho skutku od tebe, než od koho jiného Ctibor Tovačovský 1467 (apud Pal. 4, 2, 403);
a k dial. hanba, haňba kompt. haňběj, haňbéši: móže ťa byť haňběj než mne BartD. 1, 155; haňba vás, mládenci, haňba, že jste nám obsedli kamna, ešče haňbéši, Bože, sedli byste nám na lože Bartoš Pís. (1889) XI.
![[213]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00221.jpg){kind=link}