tú dvú udatstvo“); hyzditi pravdu upřiemých lidí a šlechetných Štít. ř. 19ᵇ; (bóh) dal jemu (sv. Janu) vysoké věci a skryté psáti t. 31ᵇ; (Kristus) jest ukrutnú smrt a ohavnú trpěl HusE. 2, 161; aby (ty) nerozhněvala boží očí v smyslném chodu aneb v hrdém Štít. ř. 241ᵃ; jedno ť jest všech osob tří i každé z nich zvláště ŠtítBud. 59; kto by se nedivil božie múdrosti tak veliké tamt. 33; zlé j’ veliké, veseliti sě zle činiece a nepravě Štít. ř. 38ᵃ.
121. 1. Předložka bývá vložena do výrazu složitého. Na př.: gdežto malého dle mýta dci mateřiú jest neskryta AlxB. 7, 14; božie dle lásky ApŠ. 150; (Šenk) vze smrt toho dle skutka Baw. 122; Boha nemiluj… dědičstva dle kterého Kruml. 115ᵇ; jich na radu Otc. 202ᵃ; jeho bez přítomnosti VšehK. 102ᵇ; takové proti svévolnosti tamt. 82ᵇ; let od osmi tamt. 252ᵇ.
2. Předložka klade se někdy po svém pádě.
a) Předložka dle. Na př.: trpěti neviny dle Alb. 3ᵇ; (raději) trpěti pro nevinu než viny dle tamt.; přěveliké nevěry dle ApŠ. 49; vzložichu na ňeho (na Šimona) ten kříž ne milovánie dle, ale proto… ML. 104ᵃ; Boha nemiluj ižádného užitka dle Kruml. 115ᵇ; ktož záplaty dle činí, což jemu káží ŠtítVyš. 61ᵃ; boha dle pilni buděm Štít. uč. 137ᵃ; vy převrátili jste jej (vůz), Boha dle zdvihněte jej zase KorMan. 5ᵃ; mrzkého zisku dle Koř. 1. Petr. 5, 2; marné chvály dle ChelčP. 96ᵇ;
učinil si súd mój a mne dle ŽKlem. 9, 5; pověz mi mne dle Boh. 347; to učiňte mne dle Trist. 53; chci tebe dle tělo vážiti tamt. 26; aby to jeho dle učinili Mill. 6ᵇ; jehož dle (jest) tělu blazě Kat. v. 1073; toho dle mé srdce tu prosbu vznosí tamt. v. 3291; co dle ke mně nemluvíš? Hrad. 87ᵇ; co dle na smrt nevzpomínáš? Vít. 32ᵃ; (Ježíšovo) nás dle plakánie Vít. 87ᵃ.
Z výrazu mne dle se vyvíjí adverb. mnedle, mledle, medle, srov. nč. medle. Srovn. dále v § 303.
b) Předložka miesto. Na př.: Matiáš apoštol losem Judy miesto vzatý ApŠ. 46; budeš Jana mne miesto syna jmieti Hrad. 91ᵇ; Bŕacislav… knězě miesto zemí vládnieše DalC. 74; kněz sebe miesto káza v zemi Božějovi a Mutyni býti DalJ. 56; král Václav Ottu braniborského sebe miesto do Uher poslal bieše tamt. 98; jiného dobrého toho miesto postaviti ListVrat. 1398. Srov. v § 313.
122. Říkáme budu n. nebudu moci přijítií budu n. nebudu se směti hnouti atp., nikoli jinak.
V jazyku starším pomocné sloveso budu bývalo kladeno mezi infinitivy nebo za nimi. Na př.:
má dušě... moci bude jíti v hrob mého pána Hrad. 38ᵃ; druh k druhu mluviti nemoci bude Pass. 8; mluviti nemoci budeš tamt. 276; ižádná
