tamt.; darmo kladieš psovi nohu na stôl, on ju vždy dolu strhne tamt.;
jest ku podivu hodné, že se zrovna v čase pilného stíhání následovníkův někdy Miličových úřadem arcibiskupským… podařilo založiti ústav… TomP. 3, 425;
jakož sě nic samo, což jest nebylo, nemohlo učiniti ŠtítBud. 39; zdieše sě jemu AlxV. 735; raziť, by sě mně pokořě bral sě zasě tamt. 1051; nekochati se budeš ŽKap. 50, 18; vidieše sě jemu Pass. 476; vstavše sě zdrávy jsúc uzřěli tamt. 42; když nato ciesař, an (sv. Savinianus) sě prostřěd ohně stojě bohu modlí, hlédáše, tomu sě podiviv vecě tamt. 470; vzchotě sě jemu ovocě Jid. 78; aby ihned toho dne, když on umře, smrt jim učinili Štít. ř. 33ᵃ; když se súce spolusluhy jednoho pána spolu srovnati nemohú ChelčP. 261ᵇ; když ho uhlídám ČernZuz. 99.
127. Zájmeno příklonné mívá postavení jiné, než vytčeno v § 126. Na př.:
krásná panna sáhla jí na hlavu ErbenPoh. Smíš. 214; březové listí obrátilo se v zlato tamt.; a já iďem dnu prezveďjeť sa tamt. (slc.);
co proti němu (knížeti) strojilo se Pal. 5, 2, 280;
M. Magdalena tak sě zěvně v sboží, v krásě i v tohoto světa veselí rozličně kocháše Pass. 333; nezdálo mně sě hubenéj Hrad. 53ᵇ; nebo často sě to stává, že… DalC. 17; lekcí čtena jednú líbí se, a desetkrát přečtena lépe rozumie sě ŠtítBud. 2; kto dívá se tomuto tamt. 45; totoť vše dám tobě, ač padna pokloníš mi sě Štít. ř. 165ᵇ; pravé s nepravým nesrovná se tamt. 228; a já znám sě, že… HusE. 1, 227.
128. Zájmenné tvary, které jsou v jazyku spisovném a jinde příklonné, bývají v nářečích východních, zejména ve valašském a lašském, na místě předním. Na př.:
ma teho, se mi zda, na dvacet měřic BartD. 1, 197; śe mi sniło něpěkny syn (= sen) tamt.; śe ( = si) mysli, že ma Slezsko i Rakusy tamt.; včil je v hoferstv̇ú, a se prv děłáł pánem tamt.; mi je jedno, s kerým tým (košem půjdu) tamt. 1, 165; neříkáł nic, ale si myslíł tamt. 2, 35 (han.); sa i to zdáło ešče lechké tamt. 1, 344 (vyzov.); a ako by dlaňou plaskou, sa straťiu ErbenPoh. Smíš. 213 (slc.).
129. Jako příklonné tvary zájmenné stávají za prvním členem větným také tvary pomocného slovesa ve výrazích složitých pro perfektum a kondicionál. Na př.: byl jsem doma; včera jsem byl doma; šli jsme v zimě a dešti; v zimě a dešti jsme šli; šel bych tam; mohl bys to udělati? atp. Us.; Otesánku, snad jsi toho bochníku nesněd? ErbenPoh. Smíš. 213; když jsem toho tolik sněd tamt.; a teď jste měli vidět! tamt.; nebylo, co by za to stálo tamt.; a dlouho by trvalo, než by přišel tamt.; věru som takje vari v mojom živoťe ňeviďeu tamt. (slc.); a ako by dlaňou plaskou, sa straťiu tamt. (slc.);
