vyvrácením kvantitativním boří se příslušné tvrzení kladné; zápor kvalitativní se tím sesiluje. Zápor je tu způsobu I, i-jeden nevie. Příklady v. v § 384 č. 4 a § 391. – Spojuje participium -ъs, -nt s následujícím slovesem finitním, nesa i…, v. § 365 č. 2 c), nosiv i…, v. § 368 č. 5 b).
ini.
Vyškytá se velmi zřídka vedle ani, v. t. Na př.: Pavel aby dal Václavovi za to všecko věno zlatých padesáte, a s toho jej má Václav kvitovati, aby se věčně viec ini jeho budúcí nenavracoval ArchČ. IX, 352 (list. z r. 1483); v tom já nic neviem, neb sem já jemu neodpoviedal ini on mně t. VIII, 33 (1471); já sem jemu odpověďal, že sem JMti nic nevzal ini lidem jeho t. VIII, 87 (1471); že on ini jeho dědicové nemají žádné škody mieti t. VII, 510 (1476); vše listiny z kraje jihočes. (= doudl.?).
jady.
Jady, -že, -ž, -to = kady, kterou cestou, welches Weges; ja- z býv. je-, zdlouženim ze kmene zájm. je-. Na př.: bera sě (Alexander), jadyžto ho v(ódcě) vedú AlxH. 9, 24; Noe na bocě korába učinil dvércě, jadyž by všel do korábi všeliký národ Krist. 103ᵇ; běžav… na moře, jadyž ni cěsty ni sledu, kdež neznati, kto kam jedú JidDrk. 95; – jady-tady = kady-tady: jadyž v zem(i byla) cěsta, tahdy vzežhú (vsi) i města AlxH. 9, 1; jadyž (obr) šel, tady piršě přěd ním běhal preč lud siršě AlxB. 4, 42; by j’ho (Jidášova) dušě nešla tudy, jadyž slovem zlé prorady v cělovániú dal znamenie ApŠ. 57.
jako. Vyskýtá se v podobách jako, jake, jak, dial. také ak-, s enklit. -že, -ž, -ti, -ť, -to, -koli(věk) a jaž m. jakž.
Má význam = ut, sicut, quemadmodum, quamvis, wie, als, obgleich. – Je významu relativního, z kmene relat. je-, jenž, proti interrogativnímu kako, z kmene interrogat. ko-, kъto, kto; ale časem béře se také u významu interrogativním, jako = kako. –
I. Relativní jako táhne se ku příslušnému výrazu demonstrativnímu. Výrazem tímto jest obyčejně tako, někdy demonstrativum jiné; kde žádaného demonstrativa nění, tu rozumí se ze souvislosti. Výrazem jako-tako atp. vyslovuje se tu způsob, tu míra, tu čas, tu účinek; někdy je možno pojetí rozdílné. V některých spojeních význam původní se stírá, v jiných obměňuje a ustalují se některá rčení zvláštní. Na př.: jakož na nebi jsi slavně, takož v oplatcě jsi divně Kunh. 148a, jako-tako, vysloven způsob; jakož jedno sami chtěli, tak v loviščích vóli jměli Pil. b; jakož teče vosk, tak tecte sicut… sic ŽWittb. 67, 3 purgrabie… tak, jakž oněm vzkopal jámu, tak tudiež upadl v ňu samu AlxH. 264; jakž jsú byli dědové, takež buďte i vnukové AlxV. 1492; jako sě ovčičky rozběhujú, když pastúšky nejmajú, takež my bez mistra svého Mast. 257 sl.; jako květ svú vóni dává, takež jest ona (Marie) plod dala Hrad. 67a; jakož trnie
