(křiví proroci) zákony kacierské uvozovachu, doňvadž den tento byl se nezaſwietil Jeron. 1ᵃ; – doňavadž sem quamdiu sum ŽKlem. 103, 33; donidž sem ŽWittb. t.; donidž sem živ, chci tě s tvým rodem ploditi DalC. 44; doněvadž sem živ, tě chváliti budu Modl. 114a; doňadž svě živa, za to tiem termy pokúpívě, jakž tel)e viec n’odstúpívě AlxHM. 1, 42; donivad si na tomto světě Otc. 236b; jeho jménu chci praviti chválu mú vší silú cele, doňadž dušě u mém těle Kat. v. 1767; – doňadž nemine nespravedlnost donec transeat iniquitas ŽWittb. 56, 2, doniž nemine nespravedlnost ŽPod. t.; doňadž nenajdu Hrad. 37ᵃ; doněvadž sě všěcka stáda nesberú donec Mus. Gen. 29, 8; doňedž nepřějde zlost donec transeat ŽKlem. 56, 2; doňedž nepohrdie nepřátely svými donec despiciat t. 111, 8; doněvadž neměla Kruml. 78b; doniž nezhynete donec deficiatis Ol. Oz. 5, 15; doniž nedieš Otc. 29ᵃ.
druhdy.
Adverbium, ale přechází ve význam spojkový; na př.: toto mé překládánie ižádného nenásleduje z vetchých překladačóv, ale z samé židovské a arabské řeči druhdy slova, druhdy smysl, druhdy spolkem obé vznieti bude nunc verba, nunc sensus, nunc simul utrumque resonabit Hlah. Job. 3 předml. Jeron.
i.
Et, und, auch; na př.: svět i moře AlxH. 2, 1; potok hi řěka Pil A. 10; hory hi skály PilC.; lid s kostny i s kopími ML. 109b; tobě hi všěm ApŠ. 19; stane sě nám češt hi chvála AlxB. 96; tú řěčiú hi tiem zámutkem LMar. 39; mladí i dievky iuvenes et virgines ŽKlem. 148, 12; dietě mladé i staré ABoh. 111b; nábožného i svátého života Túl. 28b; zimě i létě ML. 47ᵇ; mlád sem byl i sstaral sem sě ŽKlem. 36, 25; jáz sem spal i zespal sem sě ŽWittb. 3, 6; Jidáš Krista prodal i proradil ML. 96ᵃ; – i na začátk uvěty: i vzbydlíš v nich et habitabis ŽKlem. 5, 12; i vzveselé sě et laetentur ŽWittb. 5, 12; i vzchválé sě et gloriabuntur tamt.; i proč sě hněváš? quare Mus. Gen. 4, 6; i kto ť ukázal tobě? quis enim t. Gen. 3, 11. Časem spojka i et ustupuje spojce a et. Dokladem toho poučným je ŽGloss., kde za lat. et je vždycky i, v. ČČMus. 1879, 413, kdežto v žaltářích pozdějších na stejných místech bývá již častěji a. Na př: ŽGloss. 146, 9: i dětem vranovým qui dat iumentis escam ipsorum et pullis corvorum, a naproti tomu tamt. v ŽWittb.: a dětem vranovým, v ŽKlem.: a kuřencóm vranovým, v ŽPod. : a ptáčátkóm havraním; – v ŽGloss. 50, 9: i budu sněha (běleji) et super nivem dealbabor, v ŽWittb.: i budu atd., a v ŽKlem.: a nad snieh oběl(e)jiu, v ŽPod.: a nad snieh oběleji; – v ŽGloss. 121, 7: i hoj et abundantia, a v ŽWittb.: a hoj, v ŽKlem.: a obiženstvie, v ŽPod.: a mnostvie; – v ŽGloss. 82, 7: (stanové) idumščí i ismahelitovščí tabernacula Idumeorum et Ismahelitae, a v ŽWittb.: stanové
