jěšut, jěšutenstvie atp., – nejěšutenstvie, nejěšutnost, nejěšutník, oboje vanus, vanitas…; na př.: (bóh) zná lidské neješitenstvie vanitatem Ol. Job 11, 11; nejěšitník *agax Rozk. 1941, neješitník též Prešp. 1184; uši moji k neješitnosti slovóm někdy jsem přikloňoval JeronMus. 27ᵃ, ROlB. 49ᵃ, neješitnost vanitas MamA. 36b; pro ty dary nejěšitné Vít. 22b, abyste sě ot nejěšitných bohóv obrátili vanis Lit. Skutk. 14, 14, v kázeň toho neješitného neštěstie Tkadl. 12ᵇ, nečistého dotýkanie a nejěšitného líbanie 0lMüllD. 719, domysli se mužík smutný, že by pro onen skutek neješitný chudoby měl přieliš mnoho Baw. 38b atp.
Někde je to trvám jen zdánlivé. Na př.:
vříti –nevříti, zanevříti na koho; Bartoš 1. c. 200 klade to do příkladů nepopíravého ne-. Tu snad vříti = vox media, a nevříti = vříti sensu malo; –
vrah – nevražiti Bartoš 1. c. 199–200; ale tu snad opět vražiti = vox media, a nevražiti sensu malo; –
urvalý (příjm. Urválek) – neurvalý, urvalý = kdo se urval (utrhl) od šibenice Jg., neurvalý = jehož nelze urvati t.; Bartoš 1. c. 200 klade sem;) –
zvrhlý – nevrhlec, nerůda, nezdara; zvrhlý = kdo se vrhl (urodil) způsobem chybným, odchylně, jinak než by byl měl…, nevrhlý = kdo se nevrhl, jak by byl měl (měl by na př. býti po otci a nění); Bartoš 1. c. 201 klade sem.)
d) Když dvě ne- se setkají, tedy záporný význam jejich někdy navzájem se ruší, někdy se sesiluje.
Zápor se ruší, když pojmy ne- 1 a ne- 2 se obsáhají. Tu S vylučuje se z kvality non-P a tím samým klade se do positivního P. Na př.: aby sě nenelíbila takovým lidem ŠtítV. 6; aby sě bohu neneslíbily tamt.; aby sě jemu nenelíbili t. 105; nejen ne nenáviděli, ale až i číti v sobě milost k družci t. 211; nebuď toho ižádný nepilen t. 274; nic to nepodobné nenie NRada 83 a j.
Když však pojmy ne- 1 a ne- 2 se neobsáhají, nýbrž vedle sebe a mimo sebe leží, tedy zápor ovšem se neruší, nýbrž sesiluje se. Na př.: ne a ne! nevím, nevím! ach nění tu, není Pís.
3. ni, stč. též nie.
a) Slovcem ni- popírá se kvantum, nikoli kvale. Důkazem jest opět především význam a smysl výrazův s ni-. Sebéřeme-li všeliké případy s ni-, všude trvám ukáže se ve smyslu zápor kvantitativní. Při výrazích
