vztažném jen- ž, jeho-ž, jemu-ž atd. je stále, a tím liší se tvary zájmena tohoto od tvaru zájmena třetí osoby jeho, jemu atp. Rovněž tak liši se spojka podřazovací kdy-ž od tázací kdy atd.
378. Druhy příslovcí třídíme podle významu a rozeznáváme:
a) Příslovce místa, na př.: kde, zde, tu, jinde, všude, nikde; kam, sem, tam, onam, jinam, někam, nikam; kudy, tudy atd.; odkud, odtud atd.; pokud, posud atd.; doma; domů, dolů; vzhůru atd.
b) Příslovce času, na př.: kdy, tehdy, jindy, vždy, druhdy (= časem); někdy, nikdy; dosud, dosavad; loni, letos, dnes, včera, zítra; ráno, večer, časně, brzo, dávno, minule, příště atd.
c) Příslovce způsobu, na př.: jak, kterak, tak, onak…; dobře, zle, rychle…, zvolna, zticha… , koňmo, pěšky…; česky, latinsky… ; a míry, na př.: kolik, tolik; jednou, dvakrát…: dvojnásobně…; mnoho, málo; velmi, příliš atd.
d) Příslovce příčinnosti, na př. proto.
Srv. § 44–48.
e) Příslovce záporová; o těch v. §§ násl.
Totéž příslovce může v rozdílném spojení nebo při rozdílném pojetí mívati význam rozdílný. Na př. ve větě »jedeme nazpět« může nazpět míti význam místní (jedeme nazpět tam, odkud jsme vyjeli) – anebo význam způsobový (jedeme nazpět = směrem zpátečním).
Zápor a záporová příslovce ne a ni.
379. Tvrzení: „člověk je vpravdě blažen“– „homo est vere beatus“ může se popříti dvojím způsobem:
a) kvalitativně, když přímo a bezprostředně popře se samo kvale (myšlenkový obsah) jeho a praví se, že člověk není v pravdě blažen, homo non est vere beatus; nebo
b) kvantitativně, když až do minima popře se kvantum žádoucích případů, ve kterých by kvale positivní se jevilo, potvrzovalo a osvědčovalo, a když se praví: nemo est vere beatus, homo nunquam est vere beatus, homo nusquam est vere beatus atp.; staročesky: nijeden člověk jest blažen, nikto jest blažen, člověk nikdy jest blažen, atd. Positivní kvale »homo est beatus« nepopírá se zde přímo; ale popírá se, že by se potvrzovalo v příkladech praktických, že by se potvrzovalo u kohosi, kdesi, kdysi, jaksi…; popírá se až do minima kvantum žádoucích dokladů praktických; tím ovšem podtíná a boří se platnost samého positivního kvale, popírá se i samo quale, ale toto popření není přímé, nýbrž děje se prostřednictvím popřeného kvanta.
