Se stanoviště spekulativního nebude trvám nic namítnouti proti tomuto rozdělení záporu; tu zajisté uzná se, že druhy a) a b) se vylučují, a že v nich případy možné jsou pojaty a vyčerpány všecky. Shledá-li se však dále, že také slovný výraz v jazycích bývá jiný pro a) a jiný pro b), a že i mnohé proměny u výrazu tomto dějí se tím směrem, v němž se liší a) a b), tedy bude v tom důkaz, že spekulativní rozdíl mezi záporem kvalitativním a kvantitativním cítí se také v jazyce, má svůj kořen v povědomí jazykovém, má tedy základ také psychologický.
Záporováslovce.
380. 1. Pro slovné vyjádření záporu má č. slovce: ne, ni, stč. též nie. Původem souvisí ne se skr. na, lit. ne atd. a je tedy z pův. *ne, ni je z pův. nei̭, nie pak mohlo by býti z *ně nebo *noi̭ (ale v. § 389). Srov. Miklosich II, 353 a Negation in den slav. Sprachen 335; Bibliographie při Streitbergových Indogerm. Forschr. 1892, str. 160 (zpráva o spise Thomasově) a tamt. VIII (1896), 136 sl. (zpráva o spise Fowlerově).
2. ne, zdloužené né.
a) Slovcem ne popírá se kvale, nikoli kvantum. Důkazem tomu jest především význam výrazův s ne-, na př. nešťastný, neprší, člověk není šťasten atd.; tu vidí se zřejmě, že záporem vyslovuje se vyloučení z jisté kvality P, že jest tedy přímo popřeno kvale. Důkaz další je v tom, že musím voliti slovce ne, chci-li nějaké positivní kvale popříti přímo a bezprostředně; chci-li kvalitativně popříti na př. tvrzení, že člověk jest šťasten, nemohu toho učiniti jinak, než slovcem ne, člověk není šťasten. Konečně pak je zde důkazem i to, že nemohu užíti slovce ne, když mám popříti něco se stránky kvantitativní, nemohu dáti ne- na místo ni-, na př. v nikdo, (stč.) nijeden jest sčasten, ni o čsti ni o bozě tbajúce AlxBM. 1ᵇ atd. Zápor slovcem ne jest tedy kvalitativní.
b) Slovcem ne mnohdy a zpravidla nejenom se popírá, nýbrž nad to klade se i opak. Srov. Miklosich Neg. 338. sl. Pojem S, vyloučený záporným ne- z kvality P, tím samým klade se do kvality opačné. To bývá při jménech a některých zájmenech (ve výrazech jednotlivých) a při slovesích (ve větách).
Při jménech a některých zájmenech. Na př.: ten ciesař nebožný gottlos Kat. 2980; nečistý immundus, nevěrný perfidus, nesčastný miser. nepravý iniquus, nemúdrý insipiens; nejeden plures: nejeden toho zlým užil AlxV. 797, plakala nejedna matka t. 803, pusty sú nejedny země Jid. 24, vlasti do nejedné svD. 66, příčina prodlení času nejedna tato byla, neb pro veliké sněhy a rozlitie řek museli jsú očekávati Mill. 6a; nesvój nevlastní, cizí a pod.: v sboží nesvého otce ŠtítV. 139, co zde jako nesvé drží Kruml. 276a, dívka (vejdouc do jizby cizí) všecka je nesvá Světozor 1882, 312
