rozpomanúti Štít. uč. 100a; tak sú mě těžká skonánie smrtelná obklíčila t. 149b; napsánie která na jablce (nápisy čarovné) t. 8a; ten mě těší rozličnými těšeními Hrad.
4. Když jména tato pocházejí ze sloves reflexivních, jsou bez zájmena reflexivního. Na př. dívati sě – dívanie: aby lidé jim sě dívali, jedni sě kochajíc v tom dívaní Štít.uč. 112a, dívanie tajného sudu božieho ŠtítBud. 48; domnieti sě – domněnie: aby (ty) neměl domněnie čáru ŠtítMus. 86b; napíti sě– napítie: mohli by napitím vína dobrého napomoci žaludku t. 64b; uchovati sě – uchovánie: tu propast slušie čistiti zpovědí a najviece hřiecha uchováním Vít. 44a; přiblížiti sě – přiblíženie: jehožto přibliženie ciesař uslyšav Pass. 429 a pod. rouhání, modlení, učení, hovění (hověti si) Us.
Jenom když má býti vytčeno, že zájmenem zvratným je vysloven předmět děje, připojuje se zájmeno toto také ke jménu slovesnému; na př. neznati sebe – neznánie sebe: pokánie za své hrdosti a neznánie sebe ŠtítE. 309 (z rkp. 1492); drážditi sebe – drážděnie sebe: hřiech byl v tom drážďení sebe ŠtítMus. 66ᵃ; umlouvání se bratří s Josefem Br. Gen. 50nápis; trápení sebe n. se Us.
Srovn. v § 202 č. 4 c).
375. Vazby jeho.
A. Co při slovese finitním je nominativem (podmětu nebo doplňku), je při subst. slovesném bud 1. přívlastkem, vyjádřeným a) adjektivem, b) přívlastkovým genitivem – anebo 2. dativem. Příklady tomu:
1. a) božie přikázanie (bóh přikázal) atpod.: s uotpuščením Pilátovým zlým nekrščeným Hrad. 45a (Pilát zlý nekrščený otpustil); ciesařovým otpuščením Krist. 25a; výštie vodné exitus aquarum ŽWittb. 106, 33; hospodin ostřiehaj veštie tvého i výštie tvého t. 120, 8; o tvém příščí ML. 87b; trápení ďábelské ChelčP. 83a: aby jemu hojná otplata byla za opuščenie lidské t. 169a(že lidé jej opustili); boží přikázání Us.; – b) příštie syna božieho atp.: příščie syna božieho Krist. 84a; u výštiú jich ŽWittb. 104, 38; rozsědenie zdi vysokéj Pror. Isa. 30, 13; nalezujem hřiechóv obmytie Kruml. 416b;
2. hřiechóm otpuščenie atpod.: za by (bóh) popřál mně nebohu všěm hřiechóm odpuščenie Hrad. 123a; odpušťenie hřiechóm máme duchem svátým Štít. uč. 17ᵃ; věři hřiechóm odpušťenie ŠtítV. 184; (člověk) vezme odpušťenie hřiechóm Štít. uč. 10a; (papež) dává všem hřiechóm odpušťenie ChelčP. 247a; (člověk) vezme všem hřiechóm omytie ŠtítMus. 150a; nalezujem hřéchóm obmytie Orloj. 68a; aby člověk měl očišťenie dopustilým hřiechóm Štít. uč. 121b; aby to bylo jich nedostatkóm polehčenie t. 140b; kdež jest skřipěnie zubóm ML. 20a; pláč a zubóm skřipěnie NRada 1590 a 2087; je to zdraví prodlenie t. 1694; (bůh) učinil pádu člověčiemu opravenie ŠtítMus. 128b; móž ť svój úřad k spasení lidem vésti t. 150a; čakám
