(jihomor.); nelzě: jest nelzě toho naplniti Pass. 293, nelzě by sě co dálo t., bylo by nelzě oráčiu chleba kupovati DalC. 5, nelzě by tam hnuti zrakem ApŠ. 33, nelzě vám zde jmieti moci Hrad. 4b, nelze by nám vyjíti bylo saměm bez podpory Štít. ř. 153ᵃ; neničso něco, trochu, podle lat. non nihil: o kteréž (úmluvě) také nenič jest v třetiech knihách povědieno VšehJir. 194, přidám také nenic o listech t. 351, když (poručníci) sirotkóm nenic statku zachovají t. 244; nenikdy někdy; v kteréžto zmatky (strany při soudech) někdy z úmysla, nenikdy také z neznámosti práv upadají VšehJir. 416, na ty škodu i hanbu uvedú (lidé), nenikdy i pomstu VšehK. 4b; nelehký těžký, slušný atp.: nelechké břémě Kat. v. 330, tak nelehkých kázaní DětJež. 3b, nelehce tu čtenie die ChelčPost. 26ᵃ (ne bezvýznamně), každý rád z těch tří (řádů lidských) má nelehce vážiti druhů dvú Štít. uč. 66b;
nečest infamia, nesbožic infelicitas ŽWittb. 13, 3, nelepota deformitas, neprávo, nepravda iniustitia, iniquitas, nerozum, nesmysl, nemoc, nečas, nechvíle bouře mořská Troj. 223ᵃ, nemilost, nepřiezn, nepřietel, nekřesťan atp.; – povolením nebo nepovolením, otporem nebo neotporem VšehJ. 264; úředníci nebo neúředníci, súdce nebo nesúdce t. 104; (tam, v smrti) pán nepán se sejdem.
Při slovesích. Na př.; (Radislav) nemně, by (Václav) se směl brániti DalJ. 28. t.j. Radislav nejen nedomníval se, že by Václav odvážil se obrany, nýbrž (s položením opaku) domníval se, že Václav se neosmělí (tento smysl opakokladný vedl k variantě, která se na témže místě čte v rkp. DalZ.: mně, by sě nesměl brániti); neřku, byť berně byla bez hřiechu všem, ktož který neřád v ní držie neb činie ŠtítV. 88, t. j. nejen řku, že jest bez hříchu…, ale nad to i řku, že jest s hříchem…; (ta dva prorádcě) ke všěm tu neúfasta AlxBM. 1, 7; nerazi ť, by (vy) drze súdili jiné Štít. uč. 68b; nerazi ť jie (čistoty) slibovati ŠtítV. 16; to ti neradím Us.; nezdá mi sě, by j’mu (král zrádci) co dal Hrad. 100b; nemnieti ť jest, by andělé komu dobrovolenslvie otjieti mohli Štít. uč. 65b; nač zlých nemilovati NRada 781; (synové) to zvěděsta, že jich otec velmi nemóže (aegrotat) DalC. 70; když jest byl nemohl cum aegrotasset Pror. Isa. 38, 9; nenáviděti odisse; nechtě, by co v tom byl mina AlxH. 4, 15 (chtěl, aby neminul); (bojovníci Alexandrovi) nchledáchu klida AlxV. 397 (byli žádostiví boje); ne zákon jich (peněz Jidášem vrácených) jest ijednomu jmieti Hrad. 88ᵃ, t.j. nejen není zákona, který by to dovoloval, nýbrž zákon to přímo zakazuje.
Významem opakokladným vysvětluje se mnohé zvláštní rčení staročeské, kde výraz negativní je stupňován. Na př.; každý vypraviv sě s drahotú přieliš nemalú AlxH. 3, 28 (nemalý = veliký, tedy přieliš nemalý = příliš veliký); (lazebníci) obchodie sě po řemesle, na tom ť velmi nečinie zle Hrad. 134ᵃ (nečiňu zle = činím dobře, tedy velmi nečiňu zle = činím velmi dobře); (panenstvie) čím jest viece zprzňeno, tiem jest bohu
