k králi pokusovat, by mohl královu mysl proměniti t. 206ᵃ; že jsem přišel odlučovat chudých od pyšných t. 206ᵃ; táhli Náchodu retovat Háj. 403b; šel vorat t. 470ᵃ; aby přes jeho dědinu mohli jezditi na svau dědinu buď vorat neb hnoje vozit KolČČ. 73ᵃ (1546); vyšli někteří zbírat Br. Ex. 16, 27 (zřídka supinum v Br.; v. níže v č. 3); jíti ležat Vel. Jg.; jdau žat Cis. 1614.
3. Odchylky od pravidla vyloženého v č. 2.
ad a) Supinum má býti děje imperfektivního. Pravidlo toto zachovává se v češtině s velikou přísností. Pozoruhodné a poučné jsou v té příčině doklady, jako jsou tyt : Ochoziáš byl jest jěl navštěvovat Jorama Ol. 4. Reg 8, 29; jeden bratr přijide navštěvovat jeho Otc. 165b; jeden (stařec) jide navštěvovat druhoho pústenníka t. 162b atp.; tu rozumí se navštívení jen jediné, a přece zvoleno sloveso iterativní, zajisté jen proto, aby supinum bylo děje imperfektivního, a tedy jen proto, že supinum perfektivní, navštievit, nehovělo duchu jazyka. Všímal jsem si bedlivě té věci. Odchylky se supinem děje perfektivního, které se mi naskytly, jsou velmi řídké:
nechodiec na posteli lec Trist. 260: sloveso lahu léci bylo perfektivum, srov. § 336 č. 1 a; ale sloveso to je v jazyce českém již v staré době archaismem, mizí časem docela, a tu mohlo se státi, že nevalný znatel jazyka českého, jakým byl skladatel Tristrama, měl je za imperfektivum; měl-li je za perfektivum, dovolil si odchylky od pravidla supinového;
jdu k otci miesta vám připravit Drk. 158ᵃ (-t na rasuře později připsáno, t. j. byl tu bezpochyby infin. připraviti a korrektor, jenž v Drk. mnoho měnil, udělal z toho -t) :
nepřišel jsem pozvat pravedlných, ale hřiešných Krist. 35b; v Lfil. 1884, 07 uveden je podobný doklad – nepřišel sem pozvat pravedlných, ale hřéšných – z PB. 146, ale je to omyl (v. Lfil. 1888, 104j;
(Ježíš) die: neb přišel jest syn člověka hledat t. spasit, což bylo zahynulo HusW. 91b; a věz, že přišel jest svn člověka hledat a spasit, co bylo zahynulo t. 92b; potřebie bylo nám, že přišel jest hledat, a užitek jest nám, že přišel jest spasit t.;
jenž přišel jsi zatratit nás Comest. 229 (v Comest. jen tato odchylka, vedle hojných příkladů správných).
Šafařík v Poč. 103 cituje doklad z EvZimn.: jdu ulovit ryb; neprávem, neboť v originále čte se 48: gduv lowit ryb, t. j. jdu (v EvZimn. bývá psáno častěji -uv za -u, v Lfil. 1879, 227) lovit ryb.
Z jiných jazyků slovanských shoduje se v této vlastnosti s češtinou slovinské nářečí východní: gospodična gre dara davat (nikoli dat). V stsl. byvá supinum z imperfektiv i z perfektiv: česo izidoste vidêtъ Assem., pridochъ iskupitъ človêka Supr.; ve strus. rovněž tak: poidête knjažitъ
