a namnoze nesprávné ustrojené, a pravdivé praví Th. Vodička v ČČMus. 1894. 154 v pozn., že toto kříšení a nové uvádění supina do jazyka spisovného je bez ceny a bez potřeby.
5. V Pass. čte se čtyřikrát ze spatu: dokud já ze spatu nevstanu 536; té noci ze spatu vstavše 349; ten muž ze spatu vstav buohu poděkuoval 32; ze spatu 137. Vykládá se to jako gen. ŭ-kmene subst. sъpatъ. Myslím, že neprávem, a že je to výraz utvořený mechanicky: jako jsou z part. nč. leže, stoje utvořeny výrazy adv. z-leže, ze-stoje Us., tak myslím, že ze-spatu jest utvořeno ze supina spat.
c) Participia.
362. 1. Participia jsou:
I. participium praes. act. -nt n. přechodník přítomný, na př. nesa, trpě; o tvaru jeho v Hist. Ml. III, 2², § 34 a 35; –
II. participium praes. pass.-mъ n. příčestí přítomné, na př. vědom, držim, o tvaru jeho v. 1. c. § 36 a 37; –
III. participium perf. act. -lъ n. příčestí minulé činné, na př. nesl, trpěl; o tvaru jeho v. 1. c. § 38 a 39; –
IV. participium perf. act. -sъ n. přechodník minulý, na př. nes, trpěv; o tvaru v. I. c. § 40 a 41; –
V. participium perf. pass. -nъ, -tъ n. příčestí minulé trpné, na př. nesen, trpěn, kryt; o tvaru v. 1. c. § 42 a 44.
2. Participia jsou adjektivália, utvořená z kmenů slovesných; jsou tedy:
schopna měniti se podle grammatického rodu; na př. nesa (= masc. n. neutr. sing.), nesúcí (= fem. n. neutr.); nesen, -a, -o atd.; – a jsou dále
schopna sklonění jednak jmenného, jednak složeného; na př. ke jmennému tvaru nesa, nesúci je tvar složený nrsúcí, -ie, a podobně trpieci k trpě, vědomý k vědom, padlý k padl atd. V mluvnici, když mluvíme o participiích, míníme zpravidla tvary jejich jmenné.
Nejsou však ve všem rovna adjektivům. Adjektivum se stupňuje, participium buď nikdy, na př. nesúcí, buď jen někdy, totiž jen tam, kde participium vzalo na sebe povahu adjektiva; na př.: vítaný – vítanější – nejvítanějši, známý – známější – nejznámější, stč. držim – držimějí n. držimější atpod.
3. Významem participií je vlastnost utvořená (v naší mysli) z děje slovesného, tedy vlastnost významu dějového. Na př. v participiích nesa, nesl, nesen… je významem vlastnost, utvořená z dějového významu »nesení«.
4. Význam participií jest dále:
dílem činný, a to v partic. praes. act. -nt, na př. nesa, trpě…, v partic. perf. act. ъs, na př. nes, trpěv… , a v partic. perf. act. -lъ, na př. nesl, trpěl…; –
