i významem trojí splynul v jeden, v ustrnulinu -ti, v niž bývalé rozdílnosti ani etymologicky ani syntakticky více nepoznáváme. Ustrnulina taková hodí se pak k užívání absolutivnímu, t. j. k tomu, aby se kladla bez patrné kongruence syntaktické i do takových výrazů a vazeb, kde podle významu neměl by býti ani lokál, ani dativ, ani genitiv a kde tedy tvar s koncovkou -ti neměl by míti místa ; na př. do vět jako jsou č. loupiti není koupiti (inf. -ti v platnosti sg. nom.), slyším mluviti (inf. -ti v platnosti sing. akk.) atp.
2. Infinitiv má syntaktický úkol několikerý. Tu pak třídíme jej a) podle zvláštního významu a b) podle větného členství.
358. Infinitiv bývá:
I. Při slovese býti. Rčení to znamená možnost, nutnost, nebo povinnost: je znamenati = je znamenati možno, nebo nutno, nebo dlužno.
Na př.: kak jest boha milovati Hrad. 93b; že jiej jest počieti a počnúce syna jmieti t. 62a; mně ť jest s tohoto světa sníti t. 19ᵃ; když bieše Ježíšěvi jatu býti t. 75a; tehdy jest bohu učščenu býti Alb. 63b; mně (putans), by skončěniú takému bylo býti DalJ. 18; mnoho by bylo jiného mluviti t. 106; když budieše na užitečnú vojnu jeti, nejmějiechu kde potřeby vzieti t. 84; to jest viděti, že atd. ŠtítV. 7; nejednu pohanskú paní bieše viděti slziece Kat. v. 3256; když bieše mužóm to brániti, každému svú dceru bíti, dvorno jim to bieše viděti DalJ. 8; kda jest tomu býti, jakž bych já svój kóň okročil AlxV. 109; však jest smrti neutéci (= nikterak nelze…) Vít. 34ᵃ; bylo jemu býti sedm let v lesě a jako volu nesmysleli a jako volu sěno jiesti Kruml. 130b; tolik jest přěvad v světských věcech, ež býti j’ statečnému, ktož vyjde odtad bez úraza smrtedlného Štít. ř. 187a; což sem kázal napsati, tomu ť jest tak ostati Hrad. 90ᵃ; kterak bych nemněl toho, by mi tak skoro bylo umřieti Kruml. 339ᵃ; to vše jest tak skryto, že jest toho bez mála nečíti t. 458b; od Kolína jest viděti Sněžku Us.; hudbu bylo dobře slyšeti Us.; je třeba spěchati, netřeba mnoho mluviti Us.; – býti tu někdy vynecháno; na př.: co mi učiniti Hrad. 124ᵃ; ale hřivny ť mi dobyti t. 128ᵃ; jez a pí, zajtra ť nejiesti ani píti DalJ. 59; co učiniti? Us.
b) Při mnohých slovesích jiných, na př. začínám psáti. Výrazem takto složeným rozumí se děj jeden; infinitivem vyjadřuje se jeho jádro (jakost psáti…). slovesem pak určitým některá stránka jiná (začínám …).
Jiné příklady: abychom mohli urozoměti HomOp. 153ᵃ; kdo může pracovati, pracuj Us.; bych měl, co bych jedl, také já bych ležeti dovedl Č.Mudr. 133; umím psáti Us., sotva jsem uhýbati stačil KomLab. Bš.; učím sě psáti Us.; ti psi jsú zučeni a zvyklí táhnúti sáně Mill. 125b; kdo nezná mlčeti, nezná i mluviti ČMudr. 78; co ť sě jednú líbilo,
